Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav filozofie a religionistiky Obor filozofie Tomáš Pivoda Disertační práce Mnohost bytí: Ontologie Alaina Badioua The Multiplicity of Being: The Ontology of Alain Badiou Školitel: Prof. Miroslav Petříček, Dr. Konzultant: Mgr. Josef Fulka, PhD. 2012 Prohlašuji, že jsem disertační práci napsal samostatně s využitím pouze uvedených a řádně citovaných pramenů a literatury a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. Tomáš Pivoda Obsah 1 Úvod 7 1.1 AlainBadiouafilosofie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1.2 Badiouvamyšlenkovávýchodiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.2.1 Deˇdictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.2.2 Matematika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.2.3 Axiomatickérozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 1.3 Ontologiejakosituace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 1.3.1 Cˇíslaaveˇci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 1.3.2 Jednoamnohé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 1.3.3 Apriornípodmínkyontologiejakosituace . . . . . . . . . . 29 1.4 Kontext . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 1.4.1 Spekulativnírealismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 1.4.2 QuentinMeillassoux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 2 Idea první - cˇirá mnohost 37 2.1 Mnohostmnožin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 2.1.1 Heidegger,Platón,Badiou . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.1.2 Mnohostimnohostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 2.1.3 Absencedefinice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 2.1.4 Ontologiemnožin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 2.1.5 Bytíjednoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 3 Obsah 2.1.6 Terminologickéuchopení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 2.1.7 VelkénutkáníaVnuknutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 2.1.8 Shrnutí(Ontologiejakopˇrevrácenílogiky) . . . . . . . . . 65 3 Teorie množin 69 3.1 Definiceversusaxiomatika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 3.2 Nicprázdnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 3.3 Ontologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 3.4 Základníaxiomy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 3.5 Neˇcoversusnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 3.6 Excesbytí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 4 Konkretizace abstrakce 105 4.1 L’état ametastrukturareprezentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 4.2 Nepolitickýstát-l’état . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 4.3 Pˇríroda,pˇrirozenost,fýsis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 4.4 Aktuálnínekonecˇno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 5 Idea druhá - Událost 141 5.1 Místoudálosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 5.2 Mathémaudálosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 5.3 Deˇjiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 5.4 Intervence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 5.5 Axiomvýbeˇru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 5.6 Veˇrnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 6 Ontologická situace. Matematika jako myšlení. 181 6.1 Dedukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 6.2 Hypotetickýrozum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 6.3 Adabsurdum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 4 Obsah 6.4 Kvantita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 6.5 Orientacemyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 6.6 Cojematematika? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 7 Idea trˇetí - Pravdy a generická orientace 213 7.1 Krásakonstruktivismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 7.2 Bytívpravdeˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 7.3 Generickáprocedura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222 7.4 Pravdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 7.5 Nerozlišitelné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 8 Idea cˇtvrtá - Subjekt 253 8.1 Náhoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 8.2 Forcing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260 8.3 VyústeˇníBadiouvyteorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 8.4 PojmováosobaDescartes/Lacan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 9 Filosofie a láska 279 9.1 Cojefilosofie? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279 9.2 Láska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290 Literatura 304 5 Obsah 6 1 Úvod 1.1 Alain Badiou a filosofie KdyžseGillesDeleuzeaFélixGuattarivroce1991vesvéposledníspolecˇnéknize zabývali otázkou „Co je filozofie?“, bylo to nejen proto, že podle nich pro tuto otázku „nadešel cˇas,“1 ale pˇredevším proto, že takovou otázku lze „klást teprve pozdeˇji, pˇrichází-li stáˇrí a okamžik, kdy je tˇreba mluvit konkrétneˇ.“2 Autoˇri na ni podávají negativní i pozitivní odpoveˇd’: filozofie není kontemplací, reflexí ani ko- munikací, je nepˇretržitou tvorbou stále nových pojmu˚. Jakožto kontinuální proces produkce pojmu˚ má filosofie neˇkolik složek: pojem „pˇrichází na sveˇt“ za pomoci tzv. pojmových osob a sám má podobu urcˇitého virtuálního teritoria, jež se dyna- micky formuje (reteritorializuje) na pu˚vodnírovineˇ deˇní (rovineˇ imanence). Pojmy nejsou abstraktními entitami, jejich složky jsou naopak variacemi fenomenologic- kého podkladu, jejž modulují do specifické formy. „Pojem je neteˇlesnost, i když se zteˇlesnˇuje cˇi uskutecˇnˇuje v teˇlese,“3 ˇríkají autoˇri, nemá tedy cˇasoprostorové sou- ˇradnice, ale souˇradnice intenzivní, proto napˇríklad pojem ptáka není nadˇrazenou kategorií rodu, pod niž daný exempláˇr spadá, nýbrž spocˇívá „v kompozici jeho po- stoju˚, barev a zpeˇvu,“4 je heterogenním uspoˇrádáním svých „složek“, vposled tedy urcˇitým výsekem skutecˇnosti. Vyjádˇreno ontologickou terminologií je filozofie v 1Deleuze–Guattari(2001,str.8). 2Deleuze–Guattari(2001,str.7). 3Deleuze–Guattari(2001,str.23). 4Tamtéž. 7 1 Úvod pojetí Deleuze a Guattariho myšlením bytí (ve smyslu bergsonovského deˇní) jako podkladu „zjevujícího se“ jsoucna, jež ovšem od tohoto bytí (a deˇní) není nijak oddeˇleno5. Je otázkou, zda dnes, kdy slovo „filozofie“ zažívá boom v mediální sféˇre a dovolá- vají se jej ru˚zní veˇrejní cˇinitelé od politiku˚ pˇres vrcholné manažery až po fotbalové trenéry, má ješteˇ vu˚bec smysl se zamýšlet nad tím, cˇím filosofie jest. Zda vu˚bec v dnešní materiálneˇ nasycené dobeˇ ješteˇ vu˚bec neˇcˇím je, pokud se ukazuje, že mu˚že býtvposledvším.Zdasetedy,pokudchcemeklástotázkupofilosofii,nemámespíše ptát,cˇímbyla. Jedním z teˇch, kdo na poli soucˇasné filozofie podobneˇ pesimistické myšlenky ne- sdílí a je naopak veˇrný Deleuzoveˇ a Guattariho formálnímu pojetí filozofie jako tvorby pojmu˚ 6, je francouzský filozof a soucˇasník obou autoru˚ Alain Badiou. Jeho vztah k myšlenkovému aparátu obou myslitelu˚ (obzvlášteˇ Gillesa Deleuze) prošel jakýmsi „obloukovým“ vývojem od odmítání jejich „ideologie“ až po urcˇité usmí- ˇrení s Deleuzem po jeho smrti, které Badiou projevil ve své monografii o tomto mysliteli7. Na druhou stranu sami Deleuze s Guattarim veˇnovali ve své knize o fi- lozofii Badiouovi jeden ze tˇrinácti pˇríkladu˚-exkurzu˚, kterými svu˚j výklad doplnˇují (a nejednou zamlžují). Konkrétneˇ je Badiouva ontologická koncepce v knize Co je filozofie? pˇredstavena jako „velmi zajímavý pokus“, který se dle autoru˚ knihy sicesnaží„uspoˇrádatˇradufaktoru˚,pˇrecházejícíchodfunkcíkpojmu˚m“,navracíse však nakonec k pojetí jakési „svrchované filozofie pod pˇrevlekem mnohosti“8. Již vzhledem ke skutecˇnosti, že Deleuzem a Guattarim shrnutá myšlenková kostra Ba- diouova komplexního systému zabírá necelé dveˇ stránky knihy a zanechává spíše 5DeleuzeaGuattarisejednotlivýmsložkámpojmuijehoodlišeníodjeho„simulaker“cˇikonku- rentu˚ podrobneˇ veˇnujívceléknize,danéstrucˇnéstrhnutíjetedypˇrirozenésilneˇ zjednodušující. Podrobneˇjijsemsetomutotématuveˇnovalvesvédiplomovépráci. 6Což neznamená, že toto pojetí (stejneˇ jako celý myšlenkový systém autoru˚) musí bezvýhradneˇ zastávatanásledovatjej. 7ProinterpretaciDeleuzovyfilosofieveliceinspirativnídílovizBadiou(1997). 8Deleuze–Guattari(2001,str.132-133). 8