JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra zpěvu Zpěv Anthony Henry Radziwill – opera “Faust”: Návrat do Běloruska Bakalářská práce Autor práce: Pavel Katsiushyn Vedoucí práce: Mgr. et MgA. Monika Holá, Ph.D Oponent práce: PhDr. Alena Borková Brno 2011 Bibliografický záznam Katsiushyn, Pavel. Anthony Henry Radziwill – opera “Faust”: návrat do Běloruska [Anthony Henry Radziwill – opera “Faust”: návrat do Běloruska]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební Fakulta, Katedra Zpěvu, 2011. 30 s. Vedoucí diplomové práce: Mgr. et MgA. Monika Holá, Ph.D Anotace Bakalarská práce je zaměřena na operu “Faust” od Anthony Henry Radziwilla – první operní dílo podle tragedie J.W. Goetheho. Práce obsahuje chrakteristiku postavy Fausta v literárním a hudebním zpracování a také životopis skladatele, historii vzniku opery a její děj a dále také její místo v dějinách hudby. Práce dále popisuje historii návratu opery “Faust” A.H.Radziwilla do Běloruska a její premiéru v Minsku. Annotation Bachelor diploma work is focused on A.H.Radziwill’s opera “Faust” – the first opera created upon J.W.Goethe’s famous tragedy. This work contains characteristics of Faust’s image in literature and music, biography of opera’s composer as well as the history of creation of this opera, its content and its place in the history of music. Diploma work also contains description of return of opera “Faust” to Belarus and its first performance in Minsk. Klíčová slova Radziwill, Faust, opera , Skorobogatov, Belarus, Goethe Keywords Radziwill, Faust, opera, Skorobogatov , Belarus, Goethe Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené prameny a literaturu. V Brně 5. května 2011 Pavel Katsiushyn Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. et MgA. Monice Hole, Ph.D a prof. Viktoru Skorobogatovu, za jejich pomoc a cené rady a připomínky při vypracování bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval MgA. Zdeňkovi Šmukařovi za pomoc při překladu mé práce. Obsah Úvod 1 1. Anthony Henry Radziwill (1775 - 1833) 3 2. Legenda o doktoru Faustovi 6 3. Obraz Fausta v literatuře 8 4. Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) 12 5. Opera “Faust” Anthony Henry Radziwilla 14 Historie vzniku a produkce první opery "Faust" 14 Inovace Radziwilla 15 6. Obsah opery “Faust” 17 7. Místo "Fausta" Radziwilla v dějinách opery 21 8. Premiéra opery "Faust" v Minsku 23 9. Návrat "Fausta" do Běloruska 25 Z rozhovoru s Viktorem Skorobogatovym 26 Běloruský "Faust" a mystika 27 Závěr 29 Informační zdroje 30 Úvod Každý národ má minulost. Historie – to jsou lidé a události, o kterých se dozvídají současníci. Oživení historie, zejména dějin hudby je věcí celostátního významu. Dnes je těžko si představit, že ještě v XVIII. století na území současného Běloruska bylo 26 operních a baletních divadel, šest baletních škol, zatímco v celé Francii jen jedna. Mariinské divadlo se stalo známou dnes “Mariinkou“ až poté, co tam odjela Šklovská herecká skupina. A Varšavská herecká skupina se stala slavnou poté, co se k ní připojily baletní skupiny z Postav a Slonimu. Vývoj baletního žánru také probíhal na území Běloruska - právě tady nejdůležitější francouzští baletní mistři převáděli tradiční balet do „baletu v akci“. Stejný příběh byl s operou: 26 divadel – je to obrovské číslo1. V Mogilevu v XVIII-XIX. stoletích byly čtyři operní domy, v Nesvižu - dva, Slonimské divadlo je srovnatelné se známým "La Scala". Divadlo knížete Michaila Kasimira Oginského v Slonimu mělo místa pro 2,5 tisíce diváků. Pro srovnání: moderní Běloruské státní divadlo opery a baletu (jediné v Bělorusku) má kapacitu 1150 diváků. A sedadla v divadle Slonimu nikdy nebyla prázdná: milovníci hudby se tam sjížděli z okolních panství, a na premiéru přijížděli diváci dokonce z Varšavy a Berlína. V každé encyklopedii – anglické nebo německé – je možné najit jméno Anthony Henry Radziwilla, v historii prvního autora opery "Faust". Nicméně, až do nedávné doby nebylo možné Radziwillova Fausta slyšet. Opera byla provedena jen jednou - v roce 1835. Kdo dnes slyšel něco o skladateli Radziwillovi? Kdo dnes ví, že Radziwill byl současníkem Goetheho? Kdo ví, že žil v Berlíně, mluvil německy, a proto dobře chápal hluboký význam "Fausta"? Kdo ví, že Goethe na radu Zeltera, se kterým si dopisoval během mnoha let, poslouchal úryvky ze skladby Radziwilla, a že se mu tato hudba líbila? A je v životopisu Goetheho informace o tom, že napsal i libreto pro operu Radziwilla? Takové otázky dává 1 А.Анцелевич. «История в гармонии созвучий». – «Народная газета», 25.10.2006. 1 čtenářům knihy o opeře "Faust" bývalá ředitelka Goethe-Institutu v Minsku boronesa Karin von Wrangell2. K mé hanbě musím říci, že i já jsem donedávna také nevěděl, že první opera na text tragédie "Faust" od Goetheho byla napsána mým krajanem knížetem Anthonym Henrym Radziwillem. O tom jsem se dozvěděl od zpěváka, sólisty běloruské opery, pedagoga a hudebního vědce Viktora Skorobogatova, se kterým jsem se poznal během mého studia na Běloruské státní akademii hudby. Díky úsilí Viktora Skorobogatova se opera "Faust" poprvé ve dvacátém století stala přístupná posluchačům v Minsku v roce 1996 a premiéra na operním jevišti se konala v roce 1999 na počest 250. výročí narození Goetheho. Viktor Skorobogatov mi daroval svou knihu o opeře "Faust" A. Radziwilla a klavírní výtah, který mimochodem nelze koupit v žádném hudebním obchodě v Minsku. Rozhodl jsem se zaměřit svou diplomovou práci na tuto vynikající skladbu a na historii jejího vzniku. 2 В.Скоробогатов. «Фауст. Опера А.Г.Радзивилла на либретто И.В.Гёте». Пер. либретто с нем. В.Сёмуха. – Мн.: Технология, 1999. – str. 7. 2 1. Anthony Henry Radziwill (1775 - 1833) "Návštěva knížete Radziwilla vzbudila naději, že tato brilantní impulzivní skladba bude ukázána na jevišti. Kníže je posledním trubadúrem epochy.” Johann Wolfgang von Goethe, 1814. Rod Radziwillů dal Bělorusku nejen slavné politiky, vojenské vůdce, zástupce vyššího duchovenstva, ale i galaxii umělců - filozofů, básníků, umělců a hudebníků. Jeden z členů tohoto rodu byl Anthony Henry Radziwill - amatérský skladatel, zpěvák, filantrop a zakladatel berlínské linie Radziwillů. Otec knížete, Michal Heron Radziwill, dostal dobré vzdělání doma, včetně hudebního. Matka, Helena Pshezdzetska, byla také velmi vzdělanou ženou, která ovládala tři cizí jazyky, dobře tančila, hrála na klavír a varhany, měla překrásný kontraalt. Kníže Anthony se narodil ve Vilniusu. Počátečního vzdělávání se mu dostalo doma, ve svých mladších letech byl Anthony znám jako dobrý violoncellista, velmi rád také maloval a kreslil. V roce 1792 začal Anthony studovat na univerzitě Göttingenu v Německu. Obeznámenost s kulturním životem v Evropě měla pozitivní vliv na rozvoj jeho kompozičního talentu. V roce 1794 se Anthony Radziwill stěhoval do Berlína, kde si o dva roky později vzal Louisu Frederick, princeznu Branderburgskou, neteř krále Pruska. Mladí se usadili v paláci, který jim daroval otec Anthonyho a od té doby se kníže plně věnoval hudbě. Do domu Radziwillů zavítaly známé osobnosti hudebního světa: Ludwig van Beethoven, Felix Mendelssohn, Maria Shimanskaya a jiní, stejně jako kulturní a divadelní umělci a slavní politici. Tento palác v Berlíně začali nazývat “palácem na Vilhelmsstrase”. Každé dva týdny se tam konávaly večírky, hrály se kvartety Haydna, Mozarta, Beethovena a dalších skladatelů. Kníže sám hrál na cello. Osobní seznámení a přátelství spojovalo hudebníka s mnoha celebritami. Svá díla mu věnovali Beethoven ("Skotské písně", op. 108), Chopin (Trio g-moll, op. 8), Mendelssohn (Klavírní kvartet, op.1), atd. V letech 1814-1815 se ve Vídni Antony Radziwill zúčastnil jednoaktové idyly "Velký den v zámku, aneb Scény trubačů v roce 1148”. Kníže napsal hudbu pro dvě 3 čísla (jedním z jeho spoluautorů byl Antonio Salieri), a také ztvárnil jednu z hlavních rolí (tenor). Postupně se Anthony Radziwill zdokonaloval ve své vlastní kompoziční činnosti a začal psát hudbu, která definovala funkci a talent. Kníže Radziwill spojil ve své osobnosti rysy romantického skladatele a vzdělaného aristokrata - milovníka hudby. Jeho kompoziční příprava stavěla na různých zkušenostech hudebníka a výkonného umělce (violoncellisty, kytaristy, zpěváka), a na hlubokých znalostech hudby mistrů minulosti, současných výtvarníků a hudebních skladatelů. Doba, ve které pracuje skladatel - první třetina XIX. století – je obdobím končícího klasicismu, nukleace sentimentalizmu a vítězství romantismu ve všech uměních. Všechny tyto umělecké směry vyjádřil ve svých skladbách Anthony Radziwill. Zanechal po sobě asi třicet vokálních komorních děl. Zvláště pozoruhodné jsou čtyři písně na básně od neznámých německých básníků. Ale největším produktem Anthony Radziwilla je opera “Faust“ na text J. W. Goetheho. Vzhledem ke svému původu a postavení ve společnosti byl kníže nucen zapojit se do politiky a tím pádem se nemohl na plno věnovat hudbě. Snad z tohoto důvodu napsal malé množství skladeb. Přesto, umění Anthony Radziwilla dosáhlo takového ohlasu, že se stal i během života poměrně dobře známým skladatelem – tak ho vnímali například J. W. Goethe, K. Zelter a C. Levay, F. Chopin, R. Schumann, Liszt, o něco později W. Odojevs a mnoho dalších příznivců talentu autora první opery „Faust“. “Máš tušení, jak mi tam bylo dobře, zůstal bych tam dokud by mě nevyhnali ... Víš, jak moc miluje hudbu. Ukázal mi svou operu “Faust” a našel jsem v ní tolik věcí, tak dobře koncipovaných, dokonce geniálních, že to není tak, jak jsem mohl očekávat od královského zástupce”. 3 Frederic Chopin (Z dopisu Titu Vaytsehovskemu, říjen 1824) 3 В.Скоробогатов. «Фауст. Опера А.Г.Радзивилла на либретто И.В.Гёте». Пер. либретто с нем. В.Сёмуха. – Мн.: Технология, 1999. – str. 9 4 “Kníže Radziwill nebyl pouhý diletant v hudbě, ale významný skladatel. Jeho krásná hudba k "Faustu", která vyšla před mnoha lety, i teď se hraje každou zimu v Berlínské akademii zpěvu. Jeho hluboké spříznění s pocity doby vytvoření první části této básně, zdá se nám lepší než jiné podobné současné úsilí”. 4 Franz Liszt (Z knihy "Chopin", 1850) 4 В.Скоробогатов. «Фауст. Опера А.Г.Радзивилла на либретто И.В.Гёте». Пер. либретто с нем. В.Сёмуха. – Мн.: Технология, 1999. – str. 11 5