• I' ; .. 'j ," I, • AMPLITUDA 6;-W,!. • BATERIE I ; r . • , . ., , , r 1 " - I' Obsah Úvod 7 1Zavedené pojmy v elektronice 9 2 Veličiny a jednotky, základní vztahy mezi veličinami 170 2.1 Veličiny a jejich jednotky _ 170 2.2 Základní vztahy mezi veličinami 185 2.3 Složené elektrické obvody : 191 3 Součástky a jejich vlastnosti 196 Rejstřík.................................................................•....•...........•...•.......... 283 o Václav Malina. 2001 ISBN 80·7232·146·3 - Úvod Elektronika představuie bezesporu široký obor lidského vědění. Ztoho plyne,že praktickyneni vnašichsiláchudržovatstál}'přehledovšem,čeho sevtétooblastidosáhlo.Většinaznássezajímápouzeourčitýúsekzoboru a v něm se poměrně dobře vyzná. Potřebujeme-li se dovědět o ostatním, shánímeodbornou literaturu,v které pak více nebo méněpracněhledáme potřebnéinformace.Někdypostačí málo:stručné objasněnípojmu, uvedení dosouvislostiap.Mnohdysi nejsmejisti.jestli naše domněnkaje správná. a protohledáme potvrzení. případně vyvrácení svých představ. Zájemeu.m,kterým jdeorychlou a stručnou informaci, poslouží následu jícíkapitoly.Přinášejívysvětlenířadypojmů zavedených velektronice.pře­ hledně jsou uspořádány základní veličinys příslušnými jednotkami a ne chybí ani běžné součástky s jejich vlastnostmi. Snaha o vnímání širších souvislostí v chování součástek či v elektronických dějích, nepochybně při­ spívá k hlubšímu poznávání a utřídění příslušných pochodů. Kniha si neklade za cíl a ani nemůže postihnout veškerou tématiku zoboru.Chcebýtspíšrádcem, kterývmnohémnapomůžekorientacispráv n}1I1. směrem, případně odkáže na literaturu, kde lze získat podrobnější informace.Autor takto zároveň plní slib daný svým bývalým žákům, p0 strádajícímmožnostrychléhopřehleduastručnýchodpovědínamnohéotáz ky,které se v různých souvislostech vynoří. -- 1 Zavedené pojmy v elektron ice A STt SApřijímacínebovysílacímá ta úkol přijímat nebo vysílat vy a) sokofrekvenční signál, šířící se 11 podobě elektromagnetickS'ch vln. Tvoří ji vodič (drát. trubka), pri čemi délka vodiče má být v přímém vztahu k délce vlny. Základní rozměr představuje dipól - polovina délky vlny(obr. 1.1a).Vhodnéjsouijehoné sobky, tj. celá délka vlny). (lambda), dvojnásobek 2).,častěji však poloviční rozměrdipólu -A14.V uvedených pří­ .,i- U padech se jedná o laděné úseky, vy. b) - značující se specifickými vlastnostmi - - (5].Zcela odlišně se chová vodič, jehož délka neníve vztahu k délce vlny. Každýtypantényvykazujepřisvém -t ~ L rezonančnímkmitočtu konkrétní ve I 2 likost impedance Z.Uprostřed dipó 1uje impedance přibližně Z =75 n Z 3000 aproudzdemánejvětšíamplitudu.Na opak kmitna napětísenacházína kra t jíchdipólu.Skládanýdipólnaobr. l.lb máimpedancizhrubačtyřnásobnou,tj. Z=300n,každýmramenem tečepolo Obr. 1.1a) Púlu/nnjdip6l S{!stiedo vičníproud,ale napětíje dvojnásobné. ujm Mpci)ením máuprosthelkmilnu Nesouhlasí-liimpedanceantényscha proudu.po krajú:hkmitnu napětí. b)Uskládanihodipólu tečekaždjm rakteristickouimpedancínapáječe,ne, ramenem poiwiťniproud,napětíje lze obojí jednoduše propojit, tj. bez duo)náMJbné. vhodného přizpůsobení. A DMITANCE - viz Vodivost G 9 llASREFLEX AMPI.ITUDA - A ve patří (AGC)jezkratkaproautomatickévyrovnánícitlivosti.ObvodAVC A MPLITUDA (výchylka) mezi zá součástípřijímače, stejnosměrnéhonapětí. při je kde pomocí získaného de kladní veličiny střídavých průběhů ale přenos vysokofrekvenč­ ojedinělýchimpulsů.Amplitudou tekcisignálu, automaticky reguluje si"nálu týká sei Zjednodušeněřečeno.napětím přivedeným některého < nírniobvody (51. do (A). rozumíme okamžitou výchylku stupně(např. zesilovače). Čím silnější vf dovf se zmenšuje jeho zesílení. vf průběhu střídavého proudu nebo na přichází větší stejnosměrnénapětí při signál do detektoru, tím vzniká de pětí, nikoliv jen sinusového. Znázorňuje­ Důsledkem cestě Při tekci. je odpovídajícípokles zesílení na vfsignálu. sla- ~~ji nadosou (obr. 1.2)a běžnýmipřístro­ jlJl nelze měřit - zobrazujese a měrios I bém signáluAVCnepůsobí. T- ciloskopem -I I-=p=erio~da ..J způsobvyzařování tónů . . B .-'.SREFLEX je hlubokých (nejnižších akus Ob,. 1.2Sinusoojprůbih5třido~ho kmitočtů) skříně. A tick)'ch zreproduktorové svyužitím energiezadní TESUA.TOR Je obvod. kteOrvJ upravu- p~uJ .~nímamplitud~A strany membrány reproduktoru. Při běžné reprodukci se uplatňuje J•e zmenšuje)zvolen ým dělicímperně- Pif"dsUwu~marirnállli hodnotu přední ~~(m napěti .5třídaviho pouze strana membrány. Charakteristickým znakem basreOexu je vstupní nebo vj'stupní na proudu: vnitřku skříně vnějším prostřednictvím propojení s prostorem, otvoru zadanou velikost. Skládá se z útlumových článků (obr 13) sesta . h ozvučnici. opatřen zevnitř z reálné hod' CIá k . . . , venyc v Otvor býv á ..nátrubkem" vsazeným (obr. 1.4). čtově ~c. I' ~~. . .n y musrbýt širokopásmové. tj. co nejméně kmito- Takto se zatížízadní strana membránya energie tudy vystupuje ven. ~~.~se,pnce.m~ l~pedance vstupu Zl a výstupu Z2 u atenuátoru se ne~~hslt.Jedn?thvyml přepínačiseútlumovéčlánkydocesty signálubuď Podmínkou je. že v akustickém pás. zar~,anebo Signál.prochá~í bez útlumu zkratovaci spojkou přepínače mu těsně nad rezonančnímkmitočtem ~tl e poloze: S.~em zařazených článků se útlum zvětšuje. hodnoty dojdek otočenífáze kmitajícíhosloupce st umu se ~élt?)I. Bez atenuátoru se neobejdou vstupy tranceiverů vý- vzduchu.Rozumí se tím,že v hrdle 01 s upy generátoru ap. • l'OMl budefázovýposunprokonkrét- Platí:Zl =Z2.Rl =R2.S rostoucím útlumem Rl klesá.R3stoupá. ní zvukovou vlnu přibližné 1800 (.'ůči zadní straněmembrány.Zbrd- vnlt.řrí lOdB 10dB 20dB la pak vystupuje signál ve stejné fázi tlumení ~-<J II----ib-~__q jakood přední strany membrány a oba Zl oj Z2 signály se podporují. Akustický obvod -----I skříně.má-Iisplnpitodmaěnronuěpsoldomžiítněk.u,se +-- r,-_..J však nastavuje Pfi- R3 nejmenším to znamená experimento vats d élkou a průměrem nótrubku, Ul U2 Obr.1.4Vba8re{/ePwéozvučnicije v závislostí na tlumení prostoru ul1itřniprosto, _okolnímpropojen Rl R2 uvnitřskříně. _Mtrubkem-. UllnilřdocMzi kolOCení {azeo ISO-proI1ejl1ižšíkmitoély. Výsledným efektem je dosažení niž šího mezního kmitočtu, případně větší vyzářený přenášeného výkon u dolníhookraje pásma.Pod mezním kmito čtem frekvenční _jižmimopásmoreprodukce- charakteristika"padá"prudce Osibgrn.á1l.u3pZfái~kllaušdnnjiwútploujmeonuiajlčelnáuneákt.oú,ulkKo'tv'e~'r'ýúklolulimuzu_pu"pN'o!PUI.<I:u:u:;_UsooIuIIéCt:Z'ú1·dwQřaCzl'setnyjpcrhoúchtláuumjoú:u{jmchu dolů a silně se zvětšuje výchylka membrány.V porovnání s normální uza vřenou ozvučnicí (skříní), zjišťujemepři článků. reprodukci nízkých tónu men hlavně při vět- ší tlumení membróny,což se projeví menším zkreslením, ších amplitudách. II 10 - BLOKOVAcl STAV BAzE TRA."':i:lSTORU .B~ZE TRANZISTORU je pro- -JedBnoIdPuOšLeAřRt.N'ČtenKo,OvNDýEvNoZdÁyTkOoRnndeevnyzžáatdourjeuvreospbevkotodvuasttpřoídlaarvitéuhovýpvroodůu. stredm elektroda nepatrné tloušť­ du se mohou zapojitlibovolně.lbnenínicneobvyklého, vyhovujetomu ky,kterámazásadnívlivna cho Rl větSinakondenzátorů. hovoří O bipolárním kondenzátoru se v souvislosti vání tranzistoru.Společněsemi přičemž toremtvoříPNpřechodpolarieova +-- sk~p'omžadavkem velké kapacity, nahsrtařdíidtajveéjhjoednodušeelektrolytic kondenzátoremnenímožné.Vobvodu proudusetenkáelek n)' ":~ropust~ém směru. S malým n~pettm ~pravné polarity, přípoje- ®- o-- --f!2f-t' trolytická vrstva,tvořící dielektrikum, poškodí. nym mezi bázi a emitor tranzisto Bipolárni kondenzátory s větší kapa Cl C2 ru, začnetéci přechodem B-E malý citoU se vyrábějí. avšak nejsou vždy při o--n~+ ~l-o proud, současněsvelkýmproudem R2 ruce.Náhradní řešeníspočívávpropoje .•..-'-+ v obvodu C-E (obr. 1.5). Je-li báze nídvoU elektrolytick)'ch kondenzátorů l00~ l00~ bez ?apětÍ, obvodem C·E teče jen podleobr. 1.7. Kapacita dvou senově za m,al,Ytzv. zb,ytkouý proud íce»' Obr.1.5MaU kladflifUJpělina bo:Ui pojen~'Ch kondenzátorůjevýrazně menší ,yka se zapojeníse společným emi- Ira1lZisWruNPNvyoolóproud1 aodpovidávztahu: I/C=I/CI+lIC2.Tak- C=501-1 torem. souiasTliI lJf!lkjm kolf'krorouj:: to zapojené elektrolytické kondenzátory Báze s kolektorem C tvoři pře- prouMm fCE· jetřeba vždy považovat za provizorníře­ Obr. 1.7Náhradnířeknibipolárního c~: kolek~or-báze C-B, pólovanývnepropustném -závěrném směru Pře šení. Kromětoho sehodí pouze do obvo kondenzátorllprostřednictvímdUOll cspoleečmnoutecbeázpí.ouze nepatrný zbytkovy' pTOud JCBO • ty.ká se zapoje.ní s'e du střídavéhoproudu nízkéťrekoen­ sťriolJÝch eÚ'klrolytickjch kondenzdtonl. ee. dočasná např. Jako náhrada poslouží vreproduktorovýchvýhybkách pro středníkmitočtové Při kmitočtech pásmo. vyšších senepriznivé projevíztrá tvoři vodiče většinou cenBékIFIůLliÁtRě:-ot V..E.D,ENíb(věinutí) dva ,emvzáj ne'kzrou- toVÝčinitel tg ó. Přehlížet nelze ani parazitní indukčnost,kterou se běžné vodi.č••ůVU.I resnejsrv~z e, navinudtvéoojbnvyáksloebnnaěferitovémvjoáddirču' S ienim elektrolytické kondenzátoryvyznačuji.Vneposlední řaděse uplatňujezná směurjednohokraje vznikne dlouhý k""" . má necnost elektrolytick}'ch kondenzátorů, tj. zhoršení stavu dielektrika, se proud b 'kd" ' v erern I 6)·II 'k b~,o ~acl.' '!Z prochazÍ druhou polovinou vinutí (obr. jestliže kondenzátor není delší dobu podnapětím. clvk'a n~~ kYmsi...~~I~ ,:nl~um setaktopotlačivlastni indukce,takže zavrs a. "-"-,,,,,v,", běžný NP~ B IPOLÁRSt TRASZISTOR je název pro tranzistor vodivosti Označení vyjadřujeskutečnost, neboP:-JP _(viz Tranzistor). "bipolární" že ělnnostt současně na se podíle]! oba, tj. majoritní i minoritní nosi telé elektrického náboje:záporné elektronyi kladné díry.Tím se zásad Obr. 1.6 UbifílárniJwlif'df'ni, na koncispojeniho. tečedruhouJ_A/-"~'..1.IOUprrMMlopabay-m Sml_'rYm. .l.i..Lali.l/u'-lr_wJukaruetŮniSf!tímpolla6J~. ně lišíbipolární odunipolárníhotranzistoru (1]. polovodičo­ Dalšívýraznou vlastnostibipolárníhotranzistorujsou dva odlPí;éonstě .~nictvímbiftlárního vinutí na feritovčétmyr-jádrose přiz ůeobuit vép~chody: G-B. B-E. Vunipolárnímtranzistoru se nevyskytuji. Impedance -pii správném propojení 'od· p :j k' vyv u, ~é;T:ý,ta se např. propojení antény a napájenčee;Z"áurmoévrenňé~:z.~e.~•::'':;;;.;u:~: 1'tup antény (skládanébodipólu) k B LOKOVACí STAV charakterizujezapojení tyristoru podleobr.lBb.Jed směřuje ná seonormální zapojenítyristoru,kde anoda ke kladnému, kato p~ ~ ~u. Je ~y,ncriflz.bytnou součástí tzv. symetrizačnich členů (balunů) ~zl~a dráte~ da k zápornému pólu zdroje, avšak vstupní elektroda G je bez napětí. o,n,e se t ilámi vinutí. Biftlární vinutí s odporovým ~n~.ascotohd~á•rzí.Dup'latne,m u odporovkýrcohmněormálů nl.Z.S.l.Ch hodnot odporu' -imndí.sutoktirve~ Tyristor zůstává uzavřen a obvodem netečeproud [4). ratovy rezistorby ohmickéhoodporu vykazovali l 13 12 Bocstx CB Přivedením B UDIt LED představuje hlavní částsvětelného indikátoru.Zpravídla kladného impul- + sejednáo integrovaný obvod s řadou komparátorů uvnitř- (viz Kompará su ke vstupní ror).Budič postupně aktivuje světelné diody s předemodstupůova­ bl elektrodě se n~'mi napěťovými kroky. V porovnání s ručkovým indikátorem neni změní blokovaci A z~tiien setrvačností, projevující se hlavně u ručky měřidla. stavtyristoru na K Indikátor sLED tedybezprostřednězobrazuje ivelké výkyvynapětí(na stav trvale ote- A pěťo\'é špičky) vobvodu. vřený - propust- - - o Vsouladu s probíhající napěťovou změnouse rozsvítí příslušnáledka ný (obr. 1.Sc). zověrný blokovací propustný vřadě,anebose měnídélkasvětelnéhopásku1.diod. Intervalymezijednot liv)"'lllinapěťovj"'mi krokymábudičuvnitřodstupňovanébuďlineárněnebo Obr.1.80.)Tyristorpólovaný v.rověrnimsměru -prood~. logaritmicky.Tím se výsledná činnostbudičů LEDod sebe odlišuje.Liší b)B/oIU)l'(U;istavtyristoru·proud neteče. c)TYristortroo{e sevšak ipočtemrozsvěcovanýchdiod.Budiče LED se vyrábějíformou inte vsep'lUlém stavu. grovan)'ch obvodůa slouží mnoha účelům [4]. vytváří kvůli B ot:"íKampérmetru cestu pro proud.jenž svévelikosti nesmí téci samotným měřicím systémem.Vpodstatě se jedná o rezistor CB občanské němž je zkratka pro Citizen Band neboli pásmo,v mo s malým odporem. pěipojený paralelně k měřidlu. Požaduje-li se hou pracovat občanské radiostanice bez povolení a registrace povo více rozsahů ampérmetru,pakje nutné použítvíce bočníků. Zapojíse bud lovacím orgánem.Stačí zakoupitradiostanici-pokud vyhovujetechnické nezávislena sobě(obr. 1.9a)nebojakosdruženýbotník podleobr. 1.9b. způsobilosti , (homologaceCEPTPR27 CZ),seznámitse sprovozemnapás V druhém případějsoujednotlivé bočníkyna sobě závislé.Znamená to, že mu a dodržovat zásady slušnosti při provozu. Tento poslední bod je však jejich vzájemný poměr musí být přesný. často porušován. Vysílání na pásmu se provozuje vj'hradně frekvenční __ modulaci. Novější radiostanice splňují mezinárodní normu CEPT a mo a) .... Ibol. mA-m b) mA-m house používat i vcizině. ~_= ~ O .;=_:..=;_.r.l-.{ ,..------{/ l'+'---- -, . Občanské pásmo začíná l.kanálem na frekvenci 26,965 MHz a končí ,, ,, ~-------..., 40.kanálem na frekvenci 27,405 MHz. Šíře jednoho kanálu je 10kHz., ale , Rl R2 R3 odstup mezi kanálynenívždy po10kHz.Mezikanály3-4,7-8, 11-12, 15-16 Rl R2 R3 , :H=::r-y--c=J--rRi=:J--1t: a 19,20 je odstup 20kHz.Také posloupnost ČÍsel kanálů necdpovídévždy Iměř.:, l - ~lmH -- --~ stoupajícímu kmitočtu. , --1--2 3 , + V pásmu CB se používají tři druhy radiostanic: základnové, vozidlové 1 2 3 a ruční. Kromě poslední skupiny .handy" vyžadují dvě předchozí připojit samostatnou anténu. Může být stacionární nebo mobilní. Provozovatel musí zajistit, aby nedošlo k chybné instalaci antény a nevznikalo tak ru Obr.1.9a)Bublíkyampérmetruzapojeninezávisleno.sobě. b)Sdruženy bočníkampérmetru šení vrozhlasovém a televizním příjmu [5]. Kroměobčanských radiostanic 8 odporynasoběmvi.dj'mi.Silllějemočenacesiaproudupři81ušnymbočníkem. pracujívpásmu CBještěněkteréslužby.Týkáse toautomatických hlásičů, komerčníchslužeb, zdravotnickýcha průmyslových přístrojů, dálkových ří­ U podstatně jednoduššího tj. u nezávislého zapojení botníků hrozí zení modelů ap. Předpisy nedovolují, aby se vf výkon stanic zvyšoval nad po.4kození měřicího systému. Při přepínání měřicích rozsahů musí běžec povolené 4 Wpřipojením vysokofrekvenčního zesilovače. přepínačevidy zkratovatoba sousedníkontakty,aby aninaokamžiknedoSlo JednoduchéprovozováníCBstanicsevýrazně lišíodzDU/vání IIprovozu kodpojeníněkteréhobočníku.Jinakbyveškerýproudprotekl měřicímsysté radioamatérských stanic. kterým je vyhrazeno více pásem na krátkých mem a zničilbyjej.Výpočtem sdruženéhobočníkuse zabývápramen [3]. a.velmikrátkých vlnách,a také rozličnézpůsoby provozu. Od operátoru se vsak požadují znalosti ověřovanézkouškou,a také striktnídodržování p0 vclovacích podmínek a provozního řádu. 14 15 .. -- CASovAKONSTAl'o'TA RC CA.<>ovA ZÁKUDSA KONSTA~TA C ASOVÁ RC se týká doby nabíjení nebo vybíjení kon- C ASOVA ZÁKLADNA je nedílnou součásti osciloskopu.Pomocívhodného denzátoru přes seriový rezistor. Jedná se tedy o funkci členu RC při růbéhunapětína vychylovacíchdestičkáchobrazovky rozvine signál ze nabíjení,anebo funkcičlenu CR při vybíjení kondenzátoru.V klopných ~esiIovačey do ~řís1ušného tvaru.Jinak by se zobrazila pouze svislá obvodech nebo obecně v generátorech, časová konstanta rozhoduje (lunitajicDpřímka.Casovézákladnaposouvápaprsekvodorovně,tj.vesměru o pracovním kmitočtu. Nabíjení a vybíjení kondenzátoru se pravi osvX.Požaduje se,aby rychlost rozvinutí zleva doprava byla nastavitelná delně střídá. ve-volitelném časovém úseku a vychylování paprsku proběhlolineárně. Chování RC Clenu: Přivedením elektrického vzruchu na vstup RC Kvych)'lení dojde tím způsobem, žedostatečně velké napětí zčasové zá členu (obr. 1.10a) začne téci nabíjecí' proud kondenzátoru. Obvod se kladny,případnězesílenéhorizontálním zesilovačemX,se přivedeke dvěma pfibliěuje ustálenému stavu, kdy nabíjecí proud již neteče (kondenzá- svislepostaven)'m destičkám, mezinimiž paprsekprochází.Jedná se tedy tor se nabil). Nabíje o elektrostatické vychylování -(viz Obrazovka). Paprsek se vychyluje vodo ní probíhá expo rovně, podle polarity napětí na destičkách. Takovým požadavkům vyhovuje nenciálni spřísluA­ pilQl'Ýprůběh napětí. Vyrábí jej generátor, fungující na principu nabíjení nou časovou kon kondenzátoru stálým proudem. Zpětný pohyb paprsku zprava doleva musí stantou T = C R. být comožnánejrychlejší.Jehodráha se na stínítku nesmí zobrazit. Čím jsou hodnoty ka R, pacity a odporu větší, ol bl T tím větší je časová konstanta. Velíkost • c. časové konstanty odpovídá součinu R, odporu a kapacity. Obr. I.JOa)Srwpitím Ul,phtwhnjm 110wtupintegrabúho RCčIDlu,,lOUpáupotWU1áJlIIrwpitíU2 110výstupučlenu U tvarových kmitů (110JwndelUÓloru). b)Ca.ovóIro.utonta Todpovídá času, ustálenýstavtrvájen 01 ktnihob)'do«ihlo~loIU:1wWrJOroWhoimpulsuphsl.'fi ma.rimál1li úrovni. velmi krátce a násle Obr. l.lla)Princip t'innostičasovizáklodn)'.KtJlKknzdwM 1IObl]ípiaR.\-a II)'bíjípm duje vybíjení konden- obuodC-Etransistoru: b)PrUbih~ttUIJtl bázi t1VJ1lZÍfloruapni.bih napitiU~'1I(I zátoru. koII.tk1lZÓtorU C.y- Cjnnost časovézákladny; Principčinnosti oolniběžícíčasovézt.iklad Časová konstanta významným způsobem ovlivňuje činnost derivač­ "Y ukazuje schéma naobr. 1.11a.Kondenzátor C se nabíjí přesodpor R~, N níhoa integračníhoobvodu.Závisína nívýstupnítvarimpulsu.Jedním na jehož místě pracuje ve skutečnosti tranzistor, jako zdroj konstantního z nejdůležitějších parametrů impulsu je čas potřebný k dosažení plné proudu.Zajišťuje lineárníprůběh nabíjeni.Při nabíjení jetranzistorTl amplitudy, tzv.doba náběhu -(vizImpuls).Rozhodujeotom,kjaké funkci uzavřený a napětí na kondenzátoru roste. Jakmile přijde na bázi kladn ý je možné impuls použít.Stanovit dobu náběhuTneníjednoduché.Jednou Impuls,tranzistorse otevřea kondenzátorpřesobvodC·Evybije (obr.l.llb. z možnosti je právě použiti časové konstanty.Tím se rozumí čas, jehož by Zbytkové napětí kondenzátoru odpovídá saturačnimu napětíU • Impulsy CE bylopotřeba k dosažení maximální hodnoty,kdyby šloo impuls lichoběžní­ Probázipřicházejí zastabilního klopnéhoobvodu.Je samozřejmé, že má-li kový(obr. 1.lOb).Přitom sklon boků by odpovídal největšímusklonu expo St!na stínítku zobrazit"použitelnf 'průběh, musíkmitočetčasovézákladny nenciály u jejího začátku (počáteční strmost). Je zřejmé, že exponenciála vurčitémpoměruodpovídatkmitočtuzkoumanéhoprůběhu.Vysokémukmi tkoc~u kmitočet časové kmitočtu nedosáhne své mezní hodnoty,i kdyžse časověpřihlíží natolik,žeodchylka vyhovuje vyšší základny, nižšímu nízký je v praxi málo významná. nutočet. 16 17 .. Čur,o IMPUL1.U :-Japetí výstupní"pily" Ucx jeobvykle malé, a protose privádi k horizon CI:'óITF.L VAZ8Y (koeficient vazby) rezo.- U I tálnímu zesilnvaéi X. Požaduje se, aby vodorovná stopa elektronového pa očníchobvodůovlivňujevelikostpřede- napětí křivky propustně- prsku přesahovalastínítko. Není-li na destičkách Ypro svislé vychylování n:ho vf a tvar ~o Nejčas~ji. přenos t.ts~u~n~ př-ítomnýsignál, tj. vdobě kdy se neměii, zobrazíse samotná dráha kmita pásma. se jícího paprsku časové základny. Vodorovná stopa vede nehybně přes celé induktivnívazbou. Činitelvazbyurčuje.jestli stínítko obrazovky. vazba mezi vf obvody bude kritická, pod kritickti nebonadkritícká(obr,1.13).Stu ČELO představuje část peň vazby vyjadřujeme tzv. vzájemnou in IMPULSU vstupní impulsu. Informuje otom, do dukčnostÍ :\1.Obecně platí,že tím jsou ciu- jaké míryprobíhá náhlá a rychlá zrněnaamplitudy signálu (obr. 1.12). kyblíž u sebe. timie vazba těsnéjěia pro Nejjednodušším a zároveň strmým čelem se vyznačuje obdélníkový nebo pouštěné pásmo širší [5]. Vazbu, při níž lichoběžníkový průběh. častojej však doprovází Obr.1.13Křivkyzruizornujiri rewnančni křivka vykazuje jediný vrchol s propUlltTlipcismopn nl..mi překmit s menši nebo větší,jehlou", největším napětím, označujeme jako vazbu vzájemnévazbe. \.úzbakl, k2je Čelo impulsu charakterizuje doba náběhu podkritická,kajekritil:k6, kritickou. (t) .kterépatřímezinejdůležitějšíparametryim k4,kS, k6nadkritickci. pulsu. Je to čas nutný k dosažení plné amplitu ČIP představuje část Tvoří dy signálu, Doba náběhu umožňujeodhadnout, podstatnou integrovaného obvodu. jej ne jestli impuls vyhoví ke spolehlivému spouštění patrná destičkamonokrystalu křemíku,oploše obvykle několika mili následujícíhostupněimpulsové soustavy. Situa r metru čtverečných.Na destičce je integrováno velké množství polovodiče­ cí komplikuje skutečnost,žeu čela impulsu se v vých a někdyi diskrétních prvků. Některězvnitřníchobvodůjsou propoje praxi musí počítat s exponenciálními oblouky, Ohr.1.12Zitkalizour;mjpnlběh nys vývody pouzdra integrovanéhoobvodu..\ISI, neboli integrovanéobvo místo se svislými nebo šikmými úsečkami. čelaimpulsusliYZMéeMU dystzv.středníhustotouintegrace,obsahujířádověstovkyelementů.Obvody dobou náběhu. svysokou hustotou integrace LSI dosahují řádově až tisíce elementů, při­ ČISITEL rezonančního důležitý čemžvelikost čipuje vporovnání s MSIjen nepatrněvětší. JAKOSTI Q obvodu je údaj, který V)' razně ovlivňuje vlastnosti rezonančního obvodu. Kromě jiného má ČLÁ:'óEK představitelem napětí. vliv i na velikost impedance.U paralelníhoobvodu mábS'1 impedanceco GALVA:'óICK't"je tzv.primárního zdroje nejvyšší. a tomu musí odpovídat vysoké Q obvodu. V sériovém obvodu Vytváříelektromotorickou sílu,v tomto prípadě chemickou cestou. Su s vysokým činitelemjakosti (cívky), se dosáhne naopak minimální impe ché galvanické články našly velké uplatnění pii napájení přenosných zaří­ dance - při rezonančním kmitočtu [5J.Není bez zajímavosti, že u sériového zení(rozhlasovépřijímače,magnetofony,kalkulátory,kapesnísvítidla atd.). obvoduvznikápřirezonancíznačné napětí VLna cívcea napětíVena kon Převážněsevyrábějíčlánkyzinko-uhlíkovéa alkalické,obojí snapětím při­ denzátoru,primo úměméjakosti Qobou součástek. blížně 1,5V. lýznatují se značným vnitřním odporem -při zatíženíje Prooběnapětíplatí vztah jich napětí klesá. UI.=Uc=Q. U Jednotlivéčlánky (v lidovém pojetí ..baterie")sevzájemně liší nejen roz OjakostiQrezonančníhoobvodu rozhodujekvalita kondenzátoru (nízký měry, nýbrž i množstvím energie, kterou vyvinou. Větším než dovoleným zatížením se zničí, Nejběžnějšt typy nesou označení R20 (velký monočlá­ ztrátovýčiniteltgOl a především konstrukcecívky, VysokéQcívkypředpo­ kládá kostnl vyrobenou z ,,1' materiálu, vodič s kvalitním hladkým povr nek),RI4 {baby..C1, R6 (tužkový - mignon"AAi ,R3 (mikro"AAAj ..Kr0 mě zmíněných typů se vyrábějí i lithiové tlánky v různém provedení chem,větší průměrcívky a vhodné vfjádro. 8 napětím 3 Va knoflíkové stříbro-oxidovéčlánky (1,55 V). Protože sejed náostejnosměrné napětí,je třebarozlišovat polaritu článků. Některá elek tronická zařízení nejsouchráněnaprotichybnému vložení článků a mohou sepoškodit.Piiseriovém řazeníčlánkůchyba způsobí, žezařízení nefunguje. 18 19 p ČLÁ.SEK m;RIVAC~·t CR - RL ČSV řadíme čtyřpóly C LÁSEK DERIVACsl CR - RL mezi pasivní (trojpóly), C LÁSEK ISTEGRAC:-ol RC - LR řadíme mezi pasivní čtyřpóly (trojpó kterése běžněvyskytují,nezřídkai veskryté formě, velektronick ýchobvo lv). znichž nejznámější je fitraéni RCčlen, vřazovaný do rozvodu napájení dech.Typickým představitelem je vazební CR člen mezi dvěma niz, -~tliv}'ch obvodů. Vysoké kmitočty členem neprojdou,protože kon kofrekvenčníoů zesilovacími stupni, přičemžodpor R bývázastoupen ~cnzátor pro ně představuje nízkou impedancia svedeje k zemi.Působení pouze vstupním odporem tranzistoru. Průchodemsig-nálu CR členem do integračníhočlenu znázorňujeobr. 1.15a.Při průchodu sinusového signálu chází k určitému omezení přenášenéhofrekvenčnfho pásma. Je-Ji časová se jen zmenší amplituda, a to v poměru reaktance k celkové impedanci. konstanta (součin RC)u čtyřpólu dostatečněvelká,výstupníprůběh sig-ná Zatosignálobdélníkovéhoprůběhuje č ástečněintegrov án,procháze lu se téměř nezmění. Při menší časové konstantě dochází k výraznému jíjensložky s nízkými frekvencemi.Průběh nejvyšších kmitočtů na výstu omezení nízkých kmitočtů. pu RC členu se příliš nclištod přímky - princip filtrace. Působení CR členu názorně ukazuje obr. 1.14a, kde na vstup přichází Uobvodu LR (obr. 1.15b) představujecívka pro nízkofrekvenční signály sig-nál jednak se sinusovým. jednak s obdélníkovým průběhem. Zatímco velmi mal}'odpor,takže na ní vzniká nepatrnýúbytek napětí. Pripomeúme u sínusoo éhoprůběhu doc!aází pouze ke zmenšení amplitudy v po si pasivní výhybky reprodukčních soustav, kde cívka s velkou indukčností měru odporu k celkové impedanci. u obdélníkového průběhu je tomu propouští k hloubkovému reproduktoru hlavně nízké kmitočty- vysoké jinak. kmitočty neprojdou. Při vysokofrekvenčních signálech postačí velmi malá Ukazujesezásadnízměna tvaru, kterj'jederivován.Procházejípou indukčnost, aby na ní vznikl velký úbytek vfnapětí. Přenos vf signálů je zenejvyšší kmitočtyformoujehlovýchimpulsů.Obdélníkovýprůběhseproto špatn}' a výstupní průběh je téměřtotožný s průběhem u členu RC. hodí ke kontrole zesilovačů, přičemž zkreslení výstupního průběhu dokla. VpodoběLCčlenufungujeohvodjakovífiltračníčlenvrozvodunapájení duje (kromějiného)negativní působení CR členu některého obvodu. mezi jednotlivými vysokofrekvenčními stupni. Spolehlivě zamezí vzniku Učlenu RL(obr. L14b)útlumovou charakteristiku ovlivňuje hlavněcív kladné zpětné vazby. ka. projevujícísekmitočtovouzávislostí.Prosignálysnízkoufrekvencípřed­ stavuje nepatrnýodpor, téměř zkrat. Nízké kmitočty, kterése přesrezistor dostalykcívce, navýstupneprojdou.Taktozapojená indukčnostpřipomíná pasivní výhybky 2.řáduu vysokotčnového reproduktoru [2].Paralelně pri pojená indukčnostpropustívedlejšícestou nízké kmitočty, takženezatěžují membránu reproduktoru. Vysokofrekvenční signály projdou na výstup RL členu, protože pro ně cívka představuje velký induktivní odpor a k zemije nepropustí. výstupní c} signál zRL členuje v podstatě shodný se signálem z CRčlenu. Obr: 1.15PU.sobeníRCa LR élenu..a)U'Í1luBOVéhoprú/)(!hudachá.zíkezml'Mení ampliludy,uobdelníkOl.iJwprůběhuje,igndJintegrovdn. b)RL inregrooonjt'lánl'k • českou čísle vlnění,častěji eSVznamená zkratkupro stojatého ozna čované jako SWR. Vyjadřuje vztah mezi amplitudou odraženě t"ny = a dopřednévlny(5).Vpřípadě, ženeexistuje stojatévlnění.jeČSV 1.Ve - všech ostatních případechje csv větší než jedna.cožzároveň znamená,že vznikajíztráty na přenosovécestě. Přicsv=3dochází keztrátěpřibližně " jednéčtvrtinyvýkonu. Na vysílacítrase napáječ -anténa představuje zrní něná hodnota značné nepřizpůsobení, které může zničit koncový stupeň = Obr: 1.14PllsobeníCRIIHLt'knu. a)Usinusovéhoprů/)(!hudocházíkezmetulett{ vysílače. Do hodnoty eSV 1,5 můžeme považovat přenosovou cestu za amplitudy, IIobdelníkoutiJwprůběhu~'Í6'UÍlderiVOl.lÓn. b)RL deriooiníťf4~k přizpůsobenou. 20 21