MOC S VÝSOSTI ❖ REV. JOHN GREENFIELD EVANGELISTA MORAVSKÉ CÍRKVE Z ANGLIČTINY PŘELOŽIL DR. JOSEF DOBEŠ * 1936 _______M O C S VÝSOSTI * REV. JOHN GREENFIELD EVANGELISTA MORAVSKÉ CÍRKVE * Z ANGLIČTINY PŘELOŽIL A SVÝM NÁKLADEM VYDAL DR. JOSEF DOBEŠ PRAHA XIII., ULICE 28. PLUKU ČÍS. 15 19 3 6 AUTORSKÉ PRÁVO NÁLEŽÍ REV. J. GREENFIELDOVI VYTISKLA KNIHTISKÁRNA JINDÁ. KUTA, PRAHA XII , KORUNNÍ 30 Tisk druhé vydáni: Towarzystwo Krzewienia Etyki Chrzešcijaňskiej Oddzial w Cieszynie Printed in Poland MOC S VÝSOSTI ČILI DVOUSETLETÉ VÝROČÍ VELKÉHO PROBUZENÍ MORAVSKÝCH BRATŘÍ — BRATRSKÉ JEDNOTY Ráčiťs nás sám zastoupili, život svůj pronaložiti, tak věčnou smrt zahladili z své milosti. Draze‘s jistě nás vykoupil, pro nás mra, svou duši pustil a tak nám věrně posloužil z své milosti. Ó tvá milosti k nám silná! Ach běda, kdož tebe nedbá, než jinam o milost běhá z své slepoty. O křesíané, z bludu vstaňme, dané dobré nám poznejme, k Synu Božímu chvátejme, k té milosti. Jan Hus. 1 7 2 7- 1 9 2 7 ________________________ ÚVOD Byly to velmi těžké zkoušky pro naše před­ ky, kteří po bitvě na Bílé hoře neutekli do ciziny, ale zůstali ve vlasti a musili se íajiti se svou vírou v Pána Ježíše a Jeho evangelium. Mnoho černých mraků a bouří přelétlo přes jejich hlavy. Byla to doba tmy, o níž AI. Ji­ rásek tak zřetelně psal ve své knize „Temno“. Skryté símě slova Božího rozsévalo se však dále potomkům, přecházelo s pokolení na po­ kolení ve víře, že jednou přijde doba nábo­ ženské svobody a oni budou moci hlásiti se k víře svých otců. Jesuité tenkráte velice slídili po kacířích a kacířských knihách. Na podezřelých z ka­ cířství byla požadována potvrzení o tom, cho- dí-li ke zpovědi; potvrzení musila býti pode- psána katolickými kněžími. Tajní evangelíci opatřovali si je od katolických přátel, kteří se vyzpovídali každého roku několika kněžím a od nich obdrželi potvrzení o zpovědi. V ně­ kterých místech dobrosrdeční katoličtí kněží nečinili evangelíkům příkoří, ba včas je upo­ zorňovali na příchod jesuitů. K oněm místům, kde símě slova Božího nej­ více a nejdéle se uchovávalo, patřily Litomyšl se svým okolím v Čechách a Fulnek a Such- dol s okolím na Moravě. V Suchdolu žil v XVII. století stařičký, zbožný muž Martin Schneider, současník J. A. Komenského. Byl svědkem krutého proná­ sledování stádce Páně a boření Jeho díla. V jeho domě, jakož i v jiných, byly stále 7 konány tajné pobožnosti, při nichž se zpívalo z bratrského zpěvníku, četla kázání, konány modlitby, vysluhována sv. Večeře Páně pod obojí a děti byly vyučovány podle katechismu Komenského. Schneider byl často vězněn; jed­ nou mu hrozilo upálení, kdyby majitel panství toho kraje nezakročil na jeho ochranu. Jeho 5 synu i jeho vnuci zůstali svědky pravdy Boží i po jeho smrti. Skryté símě evangelia počalo mocněji pro­ jevovat! svůj život v první čtvrti osmnáctého století jak v Cechách, tak i na Moravě. V La- žanech u Litomyšle žil zámožný rolník Vác­ lav Kleych, horlivý písmák, narozený r. 1678, potomek Bratrské jednoty, k níž lnul celým svým srdcem a pro niž musil snášeti mnoho protivenství. Proto se rozhodl jiti do ciziny. V jedné noci r. 1705 Kleych, jeho manželka Kateřina a jejich dvě dítky, jež nesli na zá­ dech, s 20 tolary v kapse opustili svůj domov i majetek a utekli do Žitavy v Sasku, kde se živili zahradnictvím a tkalcovstvím. Avšak ani zde Kleych nezapomínal na svou vlast a na trpící bratry a sestry pro evangelium Kristovo. Když si ušetřil trochu peněz, dal tisknout evangelické knihy, též Nový zákon, a posílal je do Cech, na Moravu i do Uher; tak posi­ loval duchovně kruhy věřících. Na svých ces­ tách^ v Uhrách byl tento věrný svědek Pána Ježíše r. 1737 odvolán k odplatě lidu Božího v nebesích. Ovoce četby slova Božího a evangelických knih projevilo se v okolí Litomyšle r. 1720 du­ chovním probuzením, jehož středem byly Heř- manice. Však ukrutné pronásledování učinilo brzy konec onomu probuzení. Mnozí věřící byli do krve bití, vězněni a zapřaháni do pluhů s jako dobytek. V r. 1730 po onom probuzení nebylo zevně ani známky; však skryté slovo Boží přinášelo znovu ovoce a dozrávalo v ob­ novené Bratrské jednotě v Ochranově v Sasku. Též v severní části Moravy nastalo rozvla­ žení. Vnuk Martina Schneidra — Samuel — konal tajné pobožnosti, jako to činili jeho otec a děd. Shromáždění rozpouštěl vždy mo­ dlitbou a tímto požehnáním: Jděte, požehnáni a v Kristu vyvoleni, jděte v radosti a pokoji/ Bůh tidiž vaše kroky. Požehnáno budiž vaše vycházeni, požehnáno vaše vcházeni, požehnána vaše práce skrze Krista, Syna Božího! Se, Schneidrem byli úzce spojeni věřící bratří Melchior Kunz, Ondřej Beyer, Matouš Stach, Jan a David Zeisberger, všichni ze Suchdolu. Dále rodiny Jáschkeova a Neisse- rova ze Žiliny u Nového Jičína, rodiny Gras- manova a Davidova z Ženklavy, rodina Nitsch- mannova z Kunvaldu a j. a j. Samuel Schneider byl velice zbožný muž. Jeho synovec David Niíschmann, jenž jako hoch navštěvoval Schneidrovy tajné pobožno­ sti a byl přítomen též jeho úmrtí, vydal o něm toto vzácné svědectví: „Nikdy nezapomenu na horlivá svědectví a ctihodnou postavu Samue­ la Schneidra. Často vyznával svoji víru v Kris­ ta, radoval se v Jeho milosti a toužil býti s Pánem vždycky. Krátce před svou smrtí učinil tento projev: ,Tam uzřím Jeho milé apoštoly a proroky, kteří zvěstovali Jeho pří­ 9 chod; ano, uzřím všechny mučedlníky pro jméno Jeho, celý oblak vyznavačů a vyznava- ček, kteří nemilovali svých životů až do smrti. — Patřte na cíl jejich!' Pak tiše a klidně ležel na posteli, čekaje, až ho Pán zavolá. Mezi jinými přítomnými byl též katolický kněz Lamser, chtějící mu dáti poslední pomazání. Schneider nw pravil: ,Duch svátý mne po­ mazal a zapečetil k životu věčnému. Proto t°h° pomazání, které mi chcete dáti, není tře­ ba.' Kněz byl velice překvapen a tázal se,‘ zda se domnívá, že může býti spasen bez posled­ ního pomazání. Schneider ukázal na svítící slunce a pravil: ,Tak jistě, jak Vaše velebnost vidí ono slunce na nebi, jsem si jist svého spasení.' ,Tedy od posledního pomazání upus­ tíme/ pravil kněz, ,ale povězte mi: je to prav­ da^ že nejste dobrým katolíkem a nectíte sva­ té?' .Mnoho se proti mně mluvilo,' odpověděl Schneider, ,a mnoho jsem trpěl nevinně; co se týče svátých, vždy jsem se snažil choditi v je­ jich šlépějích a říditi se podle jejich příkladu.' Lamser přestal o tomto předmětu hovořiti a odcházeje, pravil přítomným: „Kéž bych umřel smrtí tohoto spravedlivého muže!“ Takovými byli ti tajní evangelíci, kteří se nesměli veřejně hlasití k víře svých otců. Druhý horlivý svědek pravdy Boží byl Jiří Jáschke ze Žiliny u Nového Jičína; narozen r. 1624, zemřel v požehnaném stáří r. 1707. Tento bratr byl již od svého dětství svědkem mnohých krutých pronásledování svých sou­ věrců. Věřil v obnovení staré Bratrské jed­ noty a nepřestával se modliti za její obnovení a stále napomínal věřící, aby zůstali věrni svému Pánu až do konce svého života. Seznav r. 1707, že se blíží konec jeho života, zřídil 10