Gordon D. Fee Douglas Stuart Jak číst porozuměním 5 V Meri jsou ) vede k ži- zákona hříchu lo zákonu nemožné ako oběť za hřích poslal Svna v těle, jako má hříšný lovék. aby na lidském těle odsoudil hřích, a aby tak spravedlnost požadoyaná.záicQ.nem bvla naplněna v nás, kteří se neřídíme svou vůli, nýbrž vúlf Ducha. Ti. kdo dělají jen to. co sami chtéii. tíhnou k tomu, co ie tělesné: ale ti. kdo se daií vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. Dát se Druhé vydání © Návrat domu, Prahu 2005 Přeloženo z anglického originálu How to retul the Bible for all its worth €; 1981. 1993 G. D. Fee, D. Stuarl, Grand Rapids, Michigan, vydaného vydavatelstvím Zondervan Publishing House, 5300 Patterson Avenue. S. li., Grand Rapids, Michigan 49530, USA. Veškerá práva českého překladu vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být v jakékoli Ibrmě publikována bez písemného svolení vydavatele. Překlad: © Alena Koželuhova Obálka: O Julo Nagy ISBN 80-7255-127-2 Návrat domu, Plzeňská 166, Praha 5 www.nsivrat.cz Našim rodičům Donaldu a Cracc ("^ 1979) Feeovym a Streeteru a Merle Stuartovým, kteří nás učili milovat Boží slovo. Obsah Ediční poznámka 6 Slovo úvodem 7 Předmluva 9 1. Úvod: Potřeba výkladu 13 2. Základní pomůcka: Dobrý překlad 26 3. Epištoly: Naučit se uvažovat v kontextu 42 4. Epištoly: Hermeneutické otázky 56 5. Starozákonní vyprávění a jejich správné užití 72 6. Skutky apoštolů: Problém historického vzoru 86 7. Evangelia: Jeden příběh, mnoho dimenzí 102 8. Rozumíme tomuto podobenství? 121 ). Zákon(y): Smluvní ustanovení pro Izrael 134 10. Proroci: Prosazování smlouvy v Izraeli 147 11. Žalmy: Modlitby Izraele a naše 166 12. Mudroslovná literatura: Tehdy a ted' 183 13. Zjeveni: Obrazy soudu a naděje 201 Dodatek: Hodnocení a používání komentářů 214 Jmenný rejstřík 222 Rejstřík biblických citaci 223 B i b li o grafi e 232 Ediční poznámka: ZKRATKY PŘEKLADŮ BIBLE českc překlady: anglické překlady: - . rE? GNB Ekumenický překlad, 1985 l'he Good News Bible, 1976 KP JB Kralický překlad, 1613 The Jerusalem Bible, 1966 1NS KJV Nová smlouva, 1994 The King James Version. 1611 - překlad pořízený za vlády krále Jakuba Ž LB Žilkův překlad The Living Bible, 1971 Nového zákona, 1966 NAB The New American Bible, 1970 NASB The New American Standard Bible, 1960 NEB The New English Bible, 1961 NIV The New International Version, 1973 ! RSV The Revised Standard Version, 1952 _ J l am, kde to autorův záměr dovoluje, cituje překladatel / českých překladů Bible. Tam, kde autor porovnává anglické překlady a české překlady Bible přitom odpovídající srovnání neumožňují (jejich prob­ lematika je jiná), uvádí překladatel doslovný překlad anglických cita­ cí. Poznámky v hranatých závorkách jsou dílem české redakce. /(v Slovo úvodem Mnozí lidé cítí, že by měli číst Bibli, ale když se o to pokoušejí, zjišťují, že narážejí na nesčetné překážky. Podobně jako eliopskv dvo­ řan, který se na cestě domů z Jeruzaléma snažil pochopit knihu proroka Izajáše, docházejí k poznání, že bez pomoci někoho druhého tomu, co čtou, neporozumějí. A právě těmto lidem je určena tato kniha. Její autoři, dr. Pec a dr. Stuart, jsou odborníky na studium Bible, ale mají ten šťastný dar, že své poznatky dokážou předával lem, kteří odborníky nejsou. Vědí, že pro lidi, jimž je tato kniha určena, není Bible jen starověkým dokumentem, nýbrž že v ní hledají i pomoc pro řešení praktických záležitostí života v dnešním světě. Jak však načerpat posilu a pomoc z textů, které vznikly za okolností značně odlišných, než jsou naše? To je závažná otázka a autoři této knihy si předsevzali na ni odpovědět. Užijeme-li současného slovníku, naše otázka je otázkou kulturní pod­ míněnosti. Bible zaznamenává zjevení neměnného Boha; předkládá věčné evangelium. Tato témata mají všeobecnou a věčnou platnost. Samotný záznam se však pojí ke konkrétním dobám a místům dobám a místům vzdáleným zkušenostem dnešních čtenářů Bible. Jestliže chceme získat co nejvíc z četby žalmů, Ježíšových podobenství či Pav­ lových listů, jak můžeme odlišil to, co je trvale důležité, od toho, co je pouze místní a dočasné? A vlastně, můžeme vůbec něco v Bibli pova­ žovat za pouze místní a dočasné? Nevzpomínám si, že bych kdy četl nějakou jinou knihu, která by byla takovou pomocí při hledání odpovědí na tyto otázky. Autoři vědí, že mnozí čtenáři biblického textu nemají žádný lepší princip výkladu než volbu toho, co by si přáli, aby daný lexl znamenal a těmto čtenářům ukazují znamenitější způsob. Otázka: „Co to znamená pro mě?‘* se nesmí oddělovat od otázky: „Co tím autor myslel?** Například z urči­ tých částí Starého zákona mohu získat víc než jejich první čtenáři, protože je mohu číst ve světle Kristova příchodu, zatímco oni žili ještě před jeho příchodem. Ale i když moje chápání může být plnější než jejich, ve své podstatě se nesmí lišil od toho, co měli pochopit první čtenáři těchto textů. Kromě toho mají různé literární žánry zastoupené v Bibli různá pra­ vidla výkladu. Poezie nemá být chápána stejně jako próza a podoben- fít ství není totéž co popis historie. I v tomto je tato kniha užitečná, pro­ tože se zabývá hlavními kompozičními typy v Bibli a naznačuje, jak každý z nich číst a chápat. A ještě další pomocí je, že ukazuje, jak lze co nejvíce vytěžit z různých podání téže události či výroku ve dvou nebo více evangeliích. Zkrátka tuto knihu bez váhání a s velkou radostí doporučuji všem čtenářům Bible, zejména těm, kdo chtějí její poselství pochopit v plněj­ ší míře. F. F. BRUČE Předmluva V jedné z našich nepříliš vážných chvil jsme si hráli s myšlenkou dát této knize název Ne jen nějaká další kniha o tom, jak porozumět Bibli. Zdravý rozum zvítězil a tento „název14 utrpěl porážku. Pravda však je, že tento název by lépe vyjadřoval pocit naléhavosti, který nás přiměl napsat tuto knihu. Knih o tom, jak porozumět Bibli, je spousta. Některé z nich jsou dobré, jiné už méně. Jen málo jich napsali odborníci na bi bl i štiku. Některé z těchto knih přistupují k svému tématu na základě nej různěj­ ších metod, které lze při studiu Bible použít, jiné se snaží sloužit jako základní učebnice hermeneutiky (nauky o výkladu) pro laiky. Ty ob­ vykle obsahují dlouhou část, která se zabývá obecnými pravidly (pra­ vidly platnými pro všechny biblické texty), a další část. věnovanou specifickým pravidlům (pravidlům, podle nichž se řeší zvláštní druhy problémů: proroctví, typologie, slovní obraty atd.). Z knih typu „základní učebnice44 doporučujeme zejména Knowing Scripture od R. C. Sproula (Inter-Varsity). Obtížnější a méně čtivé, ale stejně užitečné zpracování téhož najdete v knize A. Berkeley Mickelso- na Intěrpreting tlie Bible (Eerdmans). K naší knize má nejblíž Better Bible Study od Berkeleyho a AI verv Mickelsonových (Regál). Ale jak doufáme, toto není „jen nějaká další kniha44. Jedinečnou by měla být v několika ohledech: 1. Jak si můžete všimnout v obsahu, základním tématem této knihy je pochopení různých literárních typů (žánrii), ze kterých se Bible skládá. Přestože se zabýváme i dalšími otázkami, tento žánrový přístup byl řídícím principem celé naší práce. Tvrdíme, že existuje skutečný rozdíl mezi žalmem na jedné straně a epištolou na straně druhé. Naším cílem je pomoci čtenářům číst a studovat žalmy jako básně a epištoly jako dopisy. Doufáme, že se nám podaří ukázat, jak jsou tyto rozdíly podstatné a jak by měly ovlivňovat způsob jejich čtení i chápání jejich poselství pro dnešek. 2. I když v celé knize opakovaně uvádíme vodítka pro studium kaž­ dého žánru Písma, neméně nám jde i o moudré čteni Bible - protože právě tím se většina /. nás zabývá nejvíce. Každý, kdo se již někdy snažil čísl například 3. knihu Mojžíšovu, Jeremjáše nebo Přísloví a na­ proti tomu 1. knihu Samuelovu nebo Skutky apoštolů, velice dobře ví, že je zde mnoho rozdílů. V 3. knize Mojžíšově muže člověk docela uvíznout, a kdo nepocítil zklamání, když si po přečtení celého Izajáše nebo Jeremiáše říkal, jaká tam byla „zápletka41? 1. kniha Samuelova a Skutky apoštolů jsou naproti lomu obzvláště čtivé. Doufáme, že čtenářům pomůžeme si tyto rozdíly uvědomit, aby i ne- výpravné části Bible mohli číst s porozuměním a užitkem. 3. Tuto knihu napsali dva profesoři ze semináře, ti někdy suší a nudní lidé, kvůli kterým byly napsané jiné knihy, aby bylo možné je nějak obejít. Často se říká, že k tomu, aby člověk pochopil Bibli, nemusí mít seminární vzdělání. To je pravda a my v ni věříme celým svým srdcem. Zároveň nás však znepokojuje (někdy) skrytý přístup, podle kterého je seminární vzdělání či profesoři na semináři překážkou k pochopení Bible. My se naopak domníváme, že i „znalei“ mohou mít co říci. Kromě toho jsou lito dva profesoři na semináři náhodou také věřící­ mi, kteři mají za to, že by se biblickými texty měli řidit, a nikoli je pouze číst nebo studovat. K tomu, abychom se stali odborníky, nás vedl především právě tento zájem. Velice jsme toužili co nejpřesněji a nej­ plněji pochopit, co máme vědět o Bohu a jeho vůli ve dvacátém století. Tito dva profesoři ze semináře také pravidelně kážou a vyučují Boží slovo v různých církevních prostředích. Pravidelně jsme tedy vyzýváni k tomu, abychom nebyli jen badateli, ale také se potýkali s tím, jak Bibli aplikovat, a to nás přivádí k našemu čtvrtému bodu. 4. Oblaslí, ve které jsme potřebu této knihy viděli obzvlášť naléhavě, je hermeneutika: psali jsme ji zejména s cílem pomoci čtenářům, kteří zápasí s otázkami konkrétního užití biblických textů. Mnohé naléhavé problémy v dnešní církvi jsou v podstatě zápasy o překlenutí této her­ meneutické propásli, což souvisí s přesunem od „tehdy a tam" původ­ ního textu k „teď* a tady“ našich vlastních životních situací. Také to však znamená překlenout propast mezi odborníkem a laikem. Badatele zajímá především to, co text znamenal, zatímco laika obvykle to. co text znamená. Věřící biblista trvá na tom, že musíme znát obojí. Clení Bible jen se zřetelem na to, co znamená pro nás, může vést k výrazné ztrátě smyslu a k nejrůznějším omylům - protože postrádá regulaci. Naštěstí je většina věřících alespoň do určité míry obdařena nejdůleži­ tější ze všech hermeneutických schopností - zdravým rozumem. Na druhou stranu, snad nic není pro církev tak suché a tak bez života jako studium Bible v podobě čistě akademického cvičení ve zkoumání historie. Boží slovo sice bylo původně dáno v konkrétním historickém kontextu, ale jeho jedinečnost spočívá v lom, že historicky dané a pod­ míněné Slovo je vždy živým Slovem. 10,