DOCUMENTA PRAGENSIA X/2 elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným svazkům periodika Documenta Pragensia pouze pro nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování materiálu není možné bez případného písemného svolení Archivu hl. m. Prahy. Archiv hl. m. Prahy Archivní 6 149 00 Praha 4 [email protected] V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F. Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text. DOCUMENTA PRAGENSIA číslo X/2 Archiv hlavního města Prahy 1990 281 Aleoa R i ch t e r O v á PRAŽ~TÍ KNIHKUPCI A KNIHVAZAČI VE SLUŽBÁCH ROUDNICKÝCH LOBKOVICe V příspěvku O základních rysech vývoje roudnické lob kovické knihovny, který byl zveřejněn v ~inulém čísle toho to sborníku, jsem se zaměřila především na údaje o kvanti tativních změnách fondu, oborové skladbě, doplňování a na základní informace o užívání fondu jeho vlastníky.l/ Roudnická lobkovická knihovna patří k těm typům 80U 'kromých knihoven, které prokazují svou oborovou skladbou úzké vztahy k z'ájmŮDI a zálibám rodiny majitele. Jednotné ~azby knih charakteristické pro jednotlivé tvůrce f~ndu se objevují především v jebo nejstarších vrstvách z doby Bohu slava Hasištejnského, ZdeĎka Vojtěcha Popela z Lobkovic, 2 jeho manželky Polyxeny a Václava Eusebia z LobkoVic. / V mladších etapách vývoje knihovního fondu není již tak zřejmý osobní zájem vlastníka na vnější podobě knižn{ch ak vizic a nejsou tedy tak zřetelné souvislosti mezi j;ho osob ním vkusem a vnějším vybavením knihy. Přesto se však objevu je v roudnické lobkovické knihovně několik typů častěji se vyskytujících vazeb, pOdle nichž je možno na první pohled určit provenienci svazků. V několika případech jde o unifi kované vazby začleněnýoh knihovních soubor~ - především knihy z majetku ~~tyáše Borbonia z Borbenheimu, Kichala,Ada ma Francka z Franckensteina, Kryštofa Zichelia, v jinýoh případech se jedná spíše o vazby charakteristické pro určité knihařské dílny. Pro zjištování akvizice a dop1Ďováni knihovního fondu můžeme vycházet jak ze .. studia vazeb, tak z práoe a arohiv ními prameny. Zkušený znaleo v oboru.knižní vazby dokáže velmi pře.ně datovat a lokalizovat její vznik. Mám na mysli předevJím 282 práce Bohumila Nusky, jemuž se podařilo z fondu roudnické lobkovické knihovny přesně určit datování a lokalizaci vzniku jednotlivých svazku ze sedmdesátých a osmdesátýcb let 16. stol. i s určením knihařské diJ.ny Kryštofa Meyš JI nera. V rodinném archivu soudnických Lobkoviců je uloženo také několik starých dokladů o doplňování knihovny. Nabí zela se tedy možnost zji§tovat akvizici jednotlivin i ce lých souborů rozborem dochovaných archiválií. Jejich údaje se týkají nejen získávaných svazku, ale mobou ledacos sdě­ lit rovněž o osobách, které se na obchodu s knihami podí lely. Ve zkoumaném archivním fondu se účty za nákupy a vazby knih objevují poprvé sporadicky mezi lety 1641-1645, častě­ 41 ji od devadesátých let 17. stol. Pro léta 1695-1728 jsou dochovány průběžně, i když pravděpodobně v dochované~ roz sahu neobsahují celý soubor' ročních akvizic. Na základě formulací jednotlivých záznamů i podle adresování na kněž­ nu z Lobkovic lze předpokl!dat, že pro tato léta se docho valy pouze účty týkající se nákupů do osobní knihovny kněž­ ny. Ve větším rozsahu se zachovala účetní evidence nákladů sl na doplňování až od konce 19. stol. Ze ž~dného z naleze ných účtů však nelze vyčíst, kým byly náklady propláceny •. Ze staršího období je pro bospodaření tzv. domácí pokladny, určené na výdaje knížecí rodiny a jejího dvora včetně platů dvorských úředníků, dochována jen jediná kniha účtů s opi sy příloh.61 V letech 1669-1678 byla vedena úředníkem Jiřím Šupem, důcbodním lobkovických českých panství. Náklady na doplňování rodové knihovny MUsely být placeny z jiných zdro jů, protože se v této knize vyúčtování neobjevují (kromě jediné výjimky). Pro léta l80J-18lJ existují vedle těchto účtů ještě roční soupisy přírůstku, tedy jakási starší obdoba dnešních akcesních seznamů.?1 Byly sestavovány knihovníky a byly předkládány vlastníkovi ke schválení. Ve všech uvedených písemnostech jsou údaje o kupova ných knihách jen k~sé - obsahují povšechné označení díla, formát, počet svazků, v některých případech typ vazby. Záznamy tedy většinou jen obtížně umožňUjí věcnou identi fikaci děl.V dochovaných účtech se však obje~~jí ještě další údaje - jména jednotlivých knihkupců a knihvazačů - a to bud ve formě tištěného záhlaví, nebo v podobě vlast noručpího podpisu jako potvrzeni správnosti účtu. Podpisy bývají ještě doplněny o určeni oboru činnosti. V německé formulaci bývá zpravidla uváděno Buchbinder nebo Buchhand ler, v dochovaných účtech se nikdy obě profese neobjevují současně u téhož jména. Často chybí údaj o místu vystaveni účtů, mnohdy neni zachyceno ani datum; zpravidla byly vy stavovány za delší časové období společně pro několik za kázek (pololetně nebo ročně). K celkové sumě vyčislené ob chodníkem na základě součtu všech položek byla knížecím úředníkem dodatečně připsána skutečně vyplacená částka. Je však zřejmé, že pro období do konce 19. stol. máme dnes k dispozici jen drobné torzo vyúčtování celého rozsahu běž­ ných nákupů do knihovního fondu. Není proto možné dospět v tomto směru k závěrům, které by měly obecnější pla~nost. Přesto je i z tohoto omezeného souboru pramenů zřejmé, že knihy byly nakupovány ve všech významných evropských cen trech knižního obchodu (Vídeň, Frankfurt, Řím, Lipsko, Aug špurk) a také u významných domácích knihkupců v Praze, Brně a Olomouci. Vázány byly většinou v místě nákupu nebo přímo v městě Roudnici. Nejstarší zmínky o pražských knihařích jsou v lobko vických písemnostech dochovány v knize vyúčtování domácí pokladny z konce 17. stol., o níž jsem se zmínila na před­ chozích ~tránkách. Týkají se tedy nákupů mimo vlastní rodo vou knihovnu: svazků úředních knih, běžných tiskovin denní potřeby (noviny, časopisy, kalendáře) a knižních darů pro patronátní kostely a kláštery v Roudnici, Teplicích a Dok sanech. 284 V r. 1673 byla evidována částka 51 kr., zaplacená za zhotovení bí1é pergamenové vazby urbáře roudnického pan 8 ství pražskému knihvazači, který není uveden jménem. ! U vazby dalších úředních knih nejsou ~omě oeny zmíněny žádné další údaje. V r~ 1674 se ve vyúčtování objevuje záznam o propla cení 13 ·zl. 30 kro knihkupci Mikuláši H~ssiDgovi za koupe ný brevíř ve dvou svazcich.9! Da1ší částka 4 zl. byla pro placena neznámému pražskému knihaři za svázání téhož breví ře do pergamenu.10! Kniha by1a určena jako dar pro teplická kapucíny ještě spolu s jinými svazky, u nichž nejsou zachy ceny další údaje. Životní osudy knihkupce Mikuláše Hessinga jsou dostatečně popsány v literatuře. ll! V Praze působil od šedesátých let 17. stol.j spolu se svým švagrem Jiřím Al brechtem vydával bohatou tištěnou prOdukci včetně rozsáhlých právnických děl. V r. 1670 se on a knihkupec Kebrle dostali do sporu s Danielem Vusínem pro neoprávněný prodej knih. V knize vyúčtování domácí pokladny jsem k r. 1675 na lezla zmínku o jediné akvizici, později doložené ve fondu . . 12! rodové knihovny. Nevázané svazky Dre%eliových děl kvarto- vého formátu byly koupeny za 20 zl. u knihkupce Kašpara Qui rina z Málé Strany. Vazbu do černého kordovánu zhotovil pražský knihvazač Kašpar Massburger. Další. zmínky doložené v archivních pramenech a vztahu jící se k pražským knihařům jsou již.o čtyřicet let mladší. V r. 1728 se v lobkovických účtech objevuje jméno Pavla Loch nera.13! Zakázka obsahovala sedm položek v celkové hodnotě 7 zl. 5 kro Tento knihkupec póvodem z Norimberka,. který do Prahy Jezdil s Janem Jiřím Lehmanem, působil v Praze v le tech 1718 až A736;1~! dále pracovala spOlečná firma Lochner a Mayer až do r. 1788. Jeho nástupce Jiří Lochner obdržel povolení ke knihkupeotví v Praze r. 1785. Knihaři se ovšem podi~eli také na opravách poškozených svazků zařazených ve fondu. V r. 1797 byla v roudnické lob- 285 kovické knihovně podniknuta rozsáhlá akce převazby poško zených knih. První náznaky obdobného konzervačního zásahu mohou být hrány v úvahu však již podstatně dříve - v r. 1725, kdy mezi běžnou vazbo~nových nákupů se objevuje ná padně rozsáhlá zakázka 784 svazků.15/ Další údaje již cby bějí - neznáme ani místo ani jméno knihaře. Pro r. 1797 máme však již prameny bohatší.16/ V roudnické knihovně by lo pr~ evidenci opravovaných knih pořízeno několik důklad­ ných seznamů. Jeden ~eznam byl uspořádán pOdle formátů a typů požadované vazby, další byl řazen podle oborů sta vění označených písmeny A až N a pořadovými čísly a třetí seznam byl sestaven podle tehdy platných signatur. Tento rozsáhlý konzervační zásah, který je zároveň dokladem rané ho zájmu o ochranu historických knihovních fondů v soukro mých sbírkácb, zajištoval pražský knihař Karel Štastný, je hož jméno se v letech 1797-1804 nejčastěji objevuje mezi dodavateli lobkovické roudnické knihovny.17/ . Mezi lobkovickými archiváliemi je dochován ceník, po dle něhož byly s Karlem Štastným dojednány ceny za jedno tlivé práce. lB/ Ceník datovaný r. 1797 má některé položky dopisovány až dodatečně. Velmi přesně a pečlivě rozlišoval cenu podle formátů (folio až dvanácterka) a podle typu pře­ vazby. U každého typu vazby zároveň odlišuje, zda jde o ce lou novou vazbu, nebo jen opravu hřbetu, případně zlacení hřbetu a titulu. Rozlišuje následujíoí typy vazeb: celá po lokožená, polOViční polokožená, celokožená z vepřovice, per gamenová. Ceny pro op~vu pergamenových rukopisů měly ~ýt účtovány ind.ividuálně. Nejdražší' byla celokožená vazba z vepřovice a celá polokožená vazba - v hodnotě 2-3 zl.; opravy hřbetů a zlacení jsou zpraVidla oceněny jen na ně­ kolik krejcarů (9-30 kro podle formátu). V účtech však chy bí vyúčtování celé zakázky po jejím dokončení. Podle docho vaných seznamů dosahoval počet opravovaných svazků počtu ně­ kolika set, celková suma poskytnutá na opravu poškozenýoh