DOCUMENTA PRAGENSIA VII/2 elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným svazkům periodika Documenta pragensia pouze pro nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování materiálu není možné bez případného písemného svolení Archivu hl. m. Prahy. Archiv hl. m. Prahy Archivní 6 149 00 Praha 4 [email protected] V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F. Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text. DOCUMENTA PRAGENSIA vn j2 ČíSLO ARCHIV HLAVNíHO MESTA PRAHY 1987 " DOCUKIlTA PRiGEISI! etSLOVlI ARCHIV HLAVNíHO ĎS'1'1. PRJHY 1987 , \ , )00 , Ji!! P o k o r n Ý l.IuIsti LI'9RJ.'l'URJ. V DlHOTlf.íca PRd.sncs df.U18 T 18. "oomf I~! .8 V GruntO'9'IÚlD a dokonalém regimentu KOPt'd z Rau aat.halu, Ichrj "f:yihl 'i' Praze r. 1535. ptá učedn:!i:. proč u ' "frohnoatl "f ~e.lcém království nestarají více o l'ksře, kteří Jsou pfece tak potřební, dostane se mu od mistra této zatrp tl' 04povid1: "Protože .e Jim zdá, že žádného učeného muž. J1a potřeb! n.ni ••• • 1/ Teto věta, si si o její správnosti ~.lťa. ookoli, •• dá B musí jsitě doplnit: V dřívějšíCh do ~ch •• mohl nemocný člověk obrátit o radu B pomoc nejen k u!.~ lék.fóm či jejich méně vzdělenýM, ale nikoli neÚBpěi­ ~JI!a lcoDkurentdm - ohirur~. hedačdm. 18zebnikdm, čaro~ "JD1cím apod •• n$brž ji mohl nelézt také "U vlestni lm1hov mi. ~ o tomto sspektu lékařské "fědy bych chtěl rerarovst. Jaltě dříve, než .e pOkusím stanovit, Jak byls teto 11- teretura přijímána v 18. stol. pražskými měštany, bude tuším ul1t.čná fíci něco bližšího o táto literatuře samotná, resp. o ta.. Jaká cíle si kladla nebo jaká publikum hodlala oslo ~1t. '.nto problám si m~žeme nejlépe osvětlit na několika pfítladeeh. Oswsld Gaebelkbouern říká v předmluvě ke svámu ArtzneJbucbu, vydaném. v r. 1595, že tuto knihu sepsal na žá- . 2/ 408t .-áho pána knížete Ludvíka. Na snsd proto, aby lákař- .kt vida byls zlehčena a lékaři potupeni a aby si v ní mohl hledat každýj Artzneybuch byl zamýijlen Jen jako pomAcka v rukou zlruhD$ch znalcll. Proto taká kníže Ludvík, al! dal kni hu vydat, sl celý náklad ponechal. Chtěl Jaj totiž postupně po I exempláři rozdávat Jen zvláětě zasloužilým muž~. Jen t.k nemohla podle jeho představ vzniknout z knihy a Jejího ...o váho rozěíření škoda. Jenže už tehdy se našli nesvědomi­ tí tiskaři, kteří Artzneybueh přetiskli, prý ovšem s ehyb~ Protož. Be obssh spisu už nedal před širokou veřejností ute Jit, rozhodl se "Gaebelkhouern připravit aleepoň nová opravená )01 ~1dtní. V .'vlru předmluYY varoval Ještě jednou před 11~. kt.H br .. pokouleli HiHt podle Jeho kn1b)', aniž by mlli «ostet.čné cn.loatl mediciny_ V náaleduJícím .toletí z •• tt ••1 Johann Jo.ohia Becbar .a ev'. díle Parnaaeu. aedlo1nalia 1l1Wltratu názor, Ie obyčejnému ělOTáku des nds. doo,011t, aby .e •• z~11 •• Taemi taji přírody a lékařství, ~1. na 4r11.hé atrall.ě b;r .. IIIU to nemile ani úplnií z8kúa~.J/ J. I18ko n.c v pedagogickém a filantropické. století 81 autoři jako např. Kll~ Beynon mladií přímo klad11 za ča.t, I. pílí pro ••n kov~. pro chudé a tím více potřebné, kteří neumějí 18- t1na~ • nevyzneJí .a v medicině.4/ Tento vfvoJ, který Jsem .ohl naaklcovat jen velice Boh.metleky a stručně, je potvr .~tn 1 velioe podrobným b'dán!m britakým.51 I kdy! uv.d.~ .tanOYlaka ilustrují apíi. jen ~zory lékefd 8 neposkytují "dné konkrétní údaje o zpdeobu e etupni roziíření jejich 411. dokládejí přeeto etále .e zyriuJící poptávku po popu ltrDích informacích. I přea zkulenoat, jakou udělal a patia t_ • .ohl a.ebeltbouern klidni prohlaiovat. !e jeho kniha Jl«II..Í pro proet4bo Člověk. určena. Závisel mnohem .,íce na tom. .. 4o.t_l od ..,ábo knížete. pro něhož peal 1 historické prá oe, neJ na to., sda si jebo knihu někdo koupí. O literaturu tohoto ~ brl ., 16. atol. eai skuteěně menií zájem než o 200 let posdiji. kdy ul eutor proati n ..o bl odolat naléhání obl1&ftních přátel, kteří .,yetupují snad., keždé předmlu.,i. a nabídtáa nakladetal6. !7to .,e~ pravděpodobné. ale zatím neprokezatelné ~a­ e. ~ ovlem rozcházají e re.litou recepce této literatury ., pr~kém proetfedÍ. jů nám ji ukezuja atudium imentá 6 f6. PreJltí měítené ., 16. atol. nebyli zrovna příliš hor- 11.,;fa1 čhn.U1, a kdyl ul Dlco četli, .,01111 lmih;r. ktertli j1a pf1padal7 sřejml přitežlivijií II uŽitečněji!: 1r::n1~ o hi.torii, o oiz!ch zemích, knihy náboženeké a prá.,n1oké. • Lét.ř_ké. literatura atála .,akutlru poněkud na okraji zájmu: s 2 076 1n.,entáfd, dOChovanýCh z té doby v pražském lDěst8k~ arcbi.,u, obsahuje jen 147 nějaké knihy, které pojedné,.,ají o J02 • l1dakých nemocech, jejich hOjení 8 o bylináCh - jek jsem 81 • tuto oblast ~ymezl1.71 Přitom jen J8 knihoven mělo véca ne! , 5 knih včetně, jen 19 měětan~ se mohlo pochlubit 8bírk~ o 10 • více knihách lékařského eharakteru. Knihy takto Bp~ clálně zaměřené se objevovaly pouze ve větších knlhovnf.cb, které obsahovaly asI tak 15 a více knih. Jestliže v ~řevážné ěáatl knihoven nalézáme, jak jsem již řekl, méně oež 5 lé kařských knih, a to 1 v případech. kdy celkový počet tltuld doaahoval značné výše, třeba několika set, znamená to, že "J1teIé knihoven většinou neetáli o ddkledné e všestranné studiu. problematiky ze všech stran, jako spíše o informace obecného a zhuštěného charakteru. Zájem o lékařskou proble matiku mll apí'. užitkový než vědecký ráz. Ostatně na6i měš­ tané také žádní vědci nebyli. Mezi majiteli lékařakých spis~ nachAsíme především úředníky, kteří jsou zaatoupeni 42 %. dále měšts~, které nedokážeme přesně profesionálně zařsdit - )1., řemeslníky (ll %), ženy (8 %) s kupce (7 %). Vedoucí pozice úřednÍk~ je patrná i z relace počtu osob, vlastnících lékařskou literaturu, k celko~ému počtu osob dané Skupiny.81 Tento zajisté poněkud chmurný pohled ns roli lékařské literatury v životě prszských měět8n~ ss zřejmě ještě pro hloubí náeledujícím pokusem o char~kteristiku této literatu ry. Skutečně kvalifikovant rozbor obsahové náplně je nezbyt né yybradit opravdovým odborníkdm, a proto jaem se rozhodl pop.at knihy, které jsem mohl studovat, jiným, sle doufejme rOYniž užitečným zp~sobem. Chtěl jsem získat určité kritéri ua charakteru jakékoli knihy, které by se dalo objektivně a etatisticky vyjádřit. Tímto kritériem ae stalo stáří pří­ .1uiných knih. Lékařská literatura pocházela ve značné míře, tj. zhruba z ll), až z 16. stol. 17. stol. je zastoupeno 40 % a zbytek - 24 % - připadá na 18. věk. Stejným zp~sobem jsem navíc prozkoumal soubor knih, pocházejících z těcb knihoven, které obsahovaly větší počet lékařských titul~ - • 10 a více. Výsledek se příliš nelišil: 16. stol. si zachova lo stále velmi silné postavení a pozice 18. atol. se zlepii- , )O) la jen o 2 %.9/ Krátce řečeno, lák_řaká literatura, která •• Y Prase četla. bll_ značně stará, v prOměru starší ne! 11ta ..t ura oetatnfch tematických otrubO. Ovšem vysvědčení, kiará létaf.ké literatuře tato skutečnost vystavuje, nen! pochopi telnl jednoznačně negativní - v medicině 18. atol. brály Jalt! antické autority velIce podstatnou roli. ,.fo, co jam právě uvedl, by lIložná mohlo Bvá"'.~t k před-,. et.,. •• Ie Uk.řstá literatura, obll8h ná v knlho'9n8.ch pra! _kých millanA. za podrobnější etudium ~Obac nestojí, I. jde Jan o napatrni počat knih nevalné ceny. To by v§ek pravda neb11a. V ti chto knihovnáoh nacházíme skutečně značné množ .t,,! snaaan1tých Jmen, vynikajících teoretlkd lékařeké vidy 1 praktlkd lékařského povoláni. Z antických lákař6 81 obecnou popularitu uchoval Hippo trath, který se vyskytuje v mnoha knihovnách. Oatatni 8ll tlok' .utory yěetne Geléne, tedy ještě Sorena, Oelaa, Dioe korida, alI Jen jeden mělt.n, jeho! knihovne mAle skutečně ....n 1.tický charakter. PozdAJší spiaovatelé nebyli přilil ...t cupeni - Jednou se objevuje Jvicenna, jadnou Arnaud de ViIleu.uye, několikrát Albertus MagnuB (resp. Henricus de lazea1a) • také Baailiua Valentlnua. Medicincu aa ye vitií míle zabývalO al 16. stel., jehol pfad.t. .i telé neil1 v knihovnách pražských měě{811ó skutečni č ..t n' ai.to. Zde je nutno jmenovat pfedeviím botaniky, ze J-'na ••t tiol1bo, Lonicara, Tabernomontana, Oluaia nebo 0. ..r aria ••a ttiol1bc herbtř pstřil mezi v~bac nejčtenějlí ~. Dallím autor .. , který .e těAil ohromná popularitA, bJl Paracelsus, jaho! pOdivínství .1 nezadalo s jeho gania litou. V tIto souvislosti m~!eme uvést i C.rdana a Quarceta na. Velkými z'-lUhem1 o rozvoj přírodníCh ved i statečnými vlstoupením1 proti pověrám se vyznameneli .eyar, Lange, .a nardus. Pfehled vAdeckých autcrit 16. stol. musíme zakoněit č~i hvězdami prvnf velikcati, první dva - Wrrrtz a zvlált! far' - 8i "1dobyli uznání svou činností chirurgickou, Ve ••- lius a 'ellopius ae proslavili jako anatomové. Neméně alaY-