DOCUMENTA PRAGENSIA VI/2 elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným svazkům periodika Documenta pragensia pouze pro nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování materiálu není možné bez případného písemného svolení Archivu hl. m. Prahy. Archiv hl. m. Prahy Archivní 6 149 00 Praha 4 [email protected] V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F. Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text. DOCUMENTA PRAGENSIA vl /2 ČÍSLO ARCHIV HLAVNíHO MĚSTA PRAHY 1986 DOCUIIENTA PR,A.GENSU ČtSLO VI/2 ,;.... , J ARCHIV HLAVNtHO MlsTA PRAHY 1986 • • DtL II. • • '27 • Jan N o v o t n Ý K CHARAKTERU OZBROJElitCH OBČANS!áCH SBORfi V PRAZE V REVOLUCI 184ij-lB49 V příspěvku se omezuji na stručnou charakteristiku ozbrojených občal1sk:ých sboru v Praze, tak jak vystoupily v pruběhu buržoazní revoluce 1648-1849. Nebudu ee proto zabývat 8n1 tak jednotlivými událostmi, které ee váží k je jich vlastní činnosti - 1 když od nich nelze abstrahovat - jako spíše jejich sociální :Iláklednou, tř:íd.ním elohnim a politickým profilem. Každá buržoazní revoluce postavila zcela zákonitě už na samém počátku do popředí otázku vytvoření takové ozbro_ jené moci, která by pro nově nastupující společenskou tří du představovala spolehlivou oporu jak proti nebezpečí ze strany revolucí ohrozených all, tak - při široké sociální základně revolučního procesu - proti nebezpečí ze strany těch složek, jejichž představy o hloubce sociálně politické ho převratu pře~staly třídní zájmy vlastního hegemona re voluce - buržoazie. Současníkům bylo jasné, že vytvoření podobné síly vyžadovalo především ozbrojení těch, v jejich! zájmu revoluční proces prcbíhal, a kteří stáli v jeho čele. Z této potřeby se ve většině zemí, které v létech 1848-1849 evropská buržoazní revoluce zasáhla, zformovaly Da eamém počátku měštanské národní gardy jako nové ozbroj~né složky občanského charakteru stojící mimo regulérní armádu e v řa dě případů vystupujicí i proti ní. Obdobným vývojem prošla za revoluce 1848-1849 habsburská monarchie a v jejím rámci též čes\.::.e země. vzbrojené měšrenské sbory měly v Praze s v řadě dal Šíct. čeSkých měst starou tradici eahající a! do středověku. V předbřeznové době existovaly v Praze tři ozbrojené sbory měštenstva: ostrostřelecký, měštenská pěchota a městští gra • nátníci. Byly to sbory privilegované, skládající se výlučně z městSkých patricijských složek, byly orientov~~y výrazně )28 německy a politicky zcela konzervatlvnč. Jejich funkce ne byla příliš vyhraněnB a v době rozkladu feudálních poměrd se ! v Praze stávaly určlt~ anachronismem. Spíše ne! opo rou ~etternlchovBkého reiimu při udržování veřejného pořád ku byly lesklou stafáž! ~znych veřejných slavností B~ět skýcb 1 církev:::.ích. NemWie např. doloženu jejich spoluÚčast při potlačování nepokojů zaměstnancu pražských kartoUDsk nebo nepokojů dělníků na stavbě olomoucko-pražské dráhy y červnu a v červenci 1644. Nápadné oživení v těchto sborech ee však začalo proje vovat na samém prahu událoetí revolučního roku 1848. Sotva SB v pražských ulicích objevily letáky svolávající obyva telstvo k veřejnému ebrogáždění do Svatováclavských lázní. kdy Úřady z jejich obsahu usuzovaly, že ehromážděn! bude neseno výrazným revolučním e sociálním duchem, jednali jak nejvyšší purkrabí Rudolf Stadion, tak zejména pražský purk mistr Josef MUllsr s velitsli ozbrojsných měštanskýcb sbo rů o jejich spoluúčasti při udržení klidu a pořádku ve měs tě. Považovali ji za nezbytnou a ddležitou i proto, že pražská vojenská posádka nebyla v té dobli příliš s1lnli. Ve·· litelé všech tří ozbrojených sborů (Jose! Schebelka za oetrostřelce, Ondřej Haase za měětanekou pěchotu e ~atyáě Berndt za městské granátníky) pomoc ochotna přislíbili, poukazoveli však současně na nízké stavy mužstva a také na jebo přestárlost. K údivu purkmlstra vznesli návrh na vy zbrojení veškerébo měštanstvs bez rozdílu a trvali na něm bez Ohledu na Mňllerovy námitky. Purkmistr posléze přislí bil, že se pttmluví u Stadione, aby jednotlivé setniny sbo rů moh\f být v případě nutnosti doplněny o další občaay. Není známo, jak dalece byli velitelé měštenekýob ozb~ je'Jých sborů informováni o obaahu připravované petice pro shromáždění ve Svatováclavských láznícb a jak dalece chtěli předejít evým návrhem to, co v jednom z bodd požadovala - zřízení obecních gard. Zde nutno připomenout, že ani v pů vodním návrhu petics připraveném rsdikálními demokraty se )29 nehovoří o všeobecném ozbrojení lidu, jak bývá někdy in t erpretováno (podobný požadavek Be objevil pouze v jednom z letáků ěířených před shromážděním ve Svatováclavských lázních), ale o zřízení měštanakých gard e volenými důstoj níky v čele. Sociální základna gard jako ozbrojených ob čanských sborů byla tak už v návrhu petice jasně určena a tím také dáno jejich hlavní poslání - udržení a ochrana veřejnéhO pořádku proti proletariátu a na venkově proti chudině. Ve VýkladU k původnímu návrhu patice pro shromáž dění ve Svatováclavských lázních je poslání národních gard jednoznačně fOI1llulovŘno v tom slIIYslu. aby "byla proti n_ pokojům a proletariátu vždy hotová ozbrojená síla, kteráž to stát žádné vydání nestOjí, a kdyby potřeba nastala, že by ee řádné placené vojsko jinam stáhnouti muselo, zůstala by co mocná ochrana bezpečnosti pohotově ••• ". Ještě než po revoluci ve Vídni a pádu Metternicha vy hl císařSký patent z 15. břez;na 1848 s příslibem konsti tuce a legalizací mezitím ve Vídni vzniklých národních gard, snažili se velitelé dosavadních praŽSkých ozbrojených sbo ru převzít iniciativu do vlsstních rukou a předejít tak .o:!l • bezpečí hrozícímu z formování kvalitativně nOVýCh ozbroje ných složek vlastním výsadám a prestiži. A tak už 13. břsz na vyzvali veřejnou vyhláškou pražské měětany ke vstupu do stávajících sboru s upozorněním, že k tomu nepotřebUjí Ulli formu, ale jen zbraň. a že výcvik bude prováděn tak, aby jim co nejméně překážel ve vykonávání povolání. Tuto inicie tivu podpořil p. ... sléze i sám Stadion, zvláště poté, co se na něho 16. t}ezna obrátila deputace zámožnýCh pražských měš tanu p upozorněním na nebezpečí hrozící veřejnému pořádkU a mLjetku srocováním toveryšů a dělníků. Nutno zdůraznit, že ve všech vystoupeních pro vznik národních gard v březnu 1848 - a to nejen v Praze - je jako jediný důvod uváděna obave před dělnickými nepokoji a nutnost zabez~ečit veřejný • klid a bezpečnost majetku. Takové byly oficiální argumenty představitelů buržoazie jak německé tak české, liberální
Description: