OPERA UNIVERSITATIS MASARYKIANAE BRUNENSIS FACULTAS PHILOSOPHICA SPISY MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Číslo 340 PAGINAE HIST0R1AE MEDIAEVALIS STRÁNKY STŘEDOVĚKÉ HISTORIE Series V /1 — Archaeologica Medievistická bádání se v poslední době dostávají do popředí zájmu řady oborů historických věd i dalších spolupracujících disciplin. Tento celoevrop­ ský trend inspiroval i redakci Spisů FF MU v Brně k založení zvláštní řady, která má zveřejňovat a reprezentovat výsledky bádání specialistů, podílejících se na výzkumných projektech i na výuce této problematiky. Vzhledem k šíři studia středověku je tato řada dále členěna do jednotlivých sérií. Interest in research in the field of Medieval Studies has in recent times come to the fore in a number of historical and related fields. This European- wide trend has inspired the editors of Journals at the Faculty of Arts of Masa­ ryk University to establish a speciál series focusing on the publication and representation of specialist research in this field. This series would be partici- pating in research projects and the teaching of this field of study. Given the potential scope of Medieval Studies, the series will be further divided into individual volumes. Series I — Fontes II — Historica III — Philosophica et religio IV — Philologica et litteraria V — Archaeologica VI — Historia artium JIŘÍ MACHÁČEK BŘECLAV - POHANSKO V. SÍDLIŠTNÍ AGLOMERACE V LESNÍ ŠKOLCE DIGITÁLNÍ KATALOG ARCHEOLOGICKÝCH PRAMENŮ 2002 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Práce vyšla s podporou grantu Grantové agentury ČR č. GA404/99/D069 a výzkumného záměru Masarykovy univerzity v Brně č. MSM142100001 Recenzent: Doc. PhDr. Evžen Neústupný, CSc. © Jiří Macháček, 2002 ISBN 80-210-2820-3 Obsah Úvod 7 Historie archeologického výzkumu, jeho poloha a metoda 10 Historie projektu POHAN (M. Kučera- J. Macháček) 12 Datový model 15 Geoprostorové objekty 15 Přehledná mapa lokality 15 Povrch 16 Výplně 17 Výkopy 19 Výkopy - hroby 20 Výkopy-kůlové jamky 21 Výkopy - objekty 21 Výkopy - žlaby 21 Recenty 22 Negrafické atributy 22 Relační vazby datového modelu 22 Struktura databázových tabulek, deskriptivní systém 24 Deskripce terénní situace - popis tabulek atributů 25 Deskripce hlavních skupin nálezů - popis tabulek atributů 39 Deskripce drobných a nekeramických nálezů - popis tabulek atributů 57 Technologie GAP (Aleš Dvořák) 79 Princip technologie GAP 79 Možnosti technologie GAP 79 Tvorba GAP aplikací 80 Standardní nabídka aplikací 80 Parcely 80 Územní plán 81 Technické mapy 81 GAPServer 81 Manuál digitálního katalogu archeologických pramenů 83 Mapové okno 83 5 Aplikační okno 84 Aktuální téma 85 Lokalizace geoobjektů v mapovém okně a zobrazení jejich negrafických atributů 85 Výpis informací z databází 87 Vyhledání v DB 88 Literatura 90 Zkratky 92 Zusammenfassung 93 6 Úvod Prof. František Kalousek konstatoval již v roce 1971 v úvodu první mono­ grafické publikace o Pohansku u Břeclavi, že jde o lokalitu řadící se k nejvý- znaninéjším raně středověkým památníkům nejenom u nás, ale ve slovan­ ském světě vůbec. Na jeho tvrzení není ani dnes nutno nic měnit. Lze pouze doplnit, že se jedná i o jednu z nejlépe a nejkomplexněji zpracovaných a pub­ likovaných lokalit z daného období ve středoevropském regionu. Kromě po­ četných studií a vědeckých článků je to především díky řadě monografických prací, zahájené již zmiňovaným svazkem Břeclav-Pohansko I. Velkomoravské pohřebiště u kostela. Archeologické prameny z pohřebiště (Kalousek 1971). Hadu tvoří dále obdivuhodná a dosud nepřekonaná práce Bořivoje Dostála o velkomoravském velmožském dvorci - Břeclav-Pohansko IV (Dostál 1975), studie o časně slovanském osídlení lokality - Břeclav-Pohansko III (Dostál 1985) a poslední kniha z pera Jany Vignatiové o osídlení jižního předhradí - Břeclav-Pohansko II (Vignatiová 1992). Během dlouhého období od roku 1958, kdy byly na Pohansku zahájeny archeologické odkryvy, zde nebylo nikdy přerušeno systematické vědecké bá­ dání a zpracování exploatovaného archeologického materiálu. Přesto je část prozkoumaných ploch stále nevyhodnocena a nepublikována. Až dosud se to týkalo i druhého nejrozsáhlejšího archeologického odkryvu na Pohansku - vý­ zkumu v poloze označované jako Lesní školka. Tento výzkum, který probíhal převážně pod vedením prof. Bořivoje Dostála s přerušeními v letech 1961-1990, přinesl zásadní soubor informací o ekonomicko-sociální struktuře významných raně středověkých center, ke kterým Pohansko v rámci Moravy 9. století beze­ sporu patřilo. Již podle předběžných analýz je zřejmé, že zde byl prozkoumán výřez z areálu, jehož obyvatelé zabezpečovali službu a specializovanou výrobu pro příslušníky vyšší společenské vrstvy tehdejší společnosti. Význam učině­ ných objevů je možné srovnat s výsledky z výzkumů na špičkových lokalitách jakými je např. Haithabu či Tilleda (Dostál 1993a; 1993b; Macháček 2001b). Bohužel předčasný a nečekaný odchod Bořivoje Dostála v roce 1994 za­ bránil tomu, aby komplexní publikaci výzkumu přinesl člověk nejpovolanější. Smutná událost tak způsobila i podstatné zpoždění při zveřejňování objevů z Lesní školky. Dokončení započatého díla se proto v roce 1995 ujal autor této práce. Vzhledem k velikosti celého úkolu však nebylo možné předložit vyhod­ nocení celého výzkumu najednou. Jeho zpracování je proto realizováno v ně­ kolika etapách. Výsledkem první fáze byla studie o nejpočetnější kategorii ar­ tefaktů, a to keramice (Macháček 2001a). Výstup druhé fáze, publikace kompletní pramenné báze, je předložen v této monografii. Archeologicko- historické zhodnocení sídlištního areálu v Lesní školce bude následovat v nej- bližší budoucnosti. 7 Se zahájením nové etapy zpracování archeologických výzkumů z Pohan­ ská došlo i k inovaci metodiky celé vědecké práce. V masivním měřítku začaly být využívány moderní informační technologie, které přinášejí nejenom nové možnosti ve vyhodnocování vědeckých dat, ale i zásadní změny v jejich publi­ kování. Je to nesmírně důležitý pokrok v okamžiku, kdy se možnosti tradič­ ních postupů při zveřejňování informací z rozsáhlých archeologických vý­ zkumů již vyčerpaly a není možné je dále rozvíjet. Na tento problém upozor­ nila např. Jana Vignatiová ve své monografii o výzkumech jižního předhradí na Pohansku, kde uvádí, že „... velmi početný nálezový soubor pramenného materiálu nedovoluje, aby vyhodnocení všech poznatků ... bylo předloženo v úplnosti, v rámci jedné publikace ... analýza a zpracování... si vyžádala nej- vyšší míru zestručnění ..." (Vignatiová 1992, 7). I přes tyto problémy jsou ar­ cheologové povinni poskytnout společnosti, která do jejich bádání investuje nemalé částky, včasný a pokud možno co nejúplnější souhrn informací o vý­ sledcích jejich výzkumů, tak jak to po nás požaduje např. maltská „Úmluva 0 ochraně archeologického dědictví Evropy" (článek 7 a 8) či jak po tom volají zástupci jiných vědních oborů (např. Třeštík 2001, 8-9). Zveřejňování „veli­ kých kvant materiálu", získaného jak staršími výzkumy, tak i např. soudobými výzkumy záchranného charakteru, je však nemalým metodickým oříškem. V této práci, jejímž cílem je zpřístupnit široké veřejnosti v komplexní podobě archeologické prameny z výzkumu v Lesní školce na Pohansku, byl učiněn pokus vyřešit tento složitý úkol s pomocí výpočetní techniky a moderních in­ formačních technologií. Odborná veřejnost snad nebude práci chápat jen ja­ ko pouhý katalog, ale i jako dílo metodologické povahy, které na konkrétním příkladě naznačuje nový směr zpracování archeologických pramenů odpoví­ dající 21. století. Jádrem celé aplikace je technologie pracující na bázi geografických infor­ mačních systémů (GIS). Při nasazení GIS jsme vycházeli z definice uváděné Konečným a Raisem (1985), kteří geografický informační systém chápou jako „...systém lidí a technických a organizačních prostředků, který provádí sběr, přenos, uložení a zpracování údajů za účelem tvorby informací vhodných pro další využití v geografickém výzkumu a jeho praktických aplikacích". Pod ve­ dením autora předložené práce byl v duchu této definice sestaven tým pra­ covníků, díky jejichž úsilí byl celý projekt v letech 1995-2002 realizován. Na počátku celého projektu stál spolu s Jiřím Macháčkem také Ing. Michal Kuče­ ra, který je „duchovním otcem" aplikace GIS a který v rámci své vědecké práce na Fakultě stavební VUT v Brně definoval základní struktury použitého geo­ grafického informačního systému (Kučera - Macháček 1997). Digitalizace ohromného množství dat by nebyla možná bez aktivní účasti studentů Ústa­ vu archeologie a muzeologie FF MU, kteří byli do projektu cíleně zapojeni v rámci přípravy na své budoucí povolání. Jedná se především o tyto bývalé 1 současné studenty Masarykovy univerzity: Z. Baarová, A. Danielisová, P. Dresler, P. Fojtík, M. Golec, S. Krásná, T. Krásnokutská, E. Mezenská, G. Sa- cherová, J. Střílková, R. Švecová, Š. Ungerman, B. Veselá, P. Vlasatíková, a dal­ ší. Na vzniku publikace se významně zasloužili i techničtí pracovníci Filozo­ fické fakulty MU, kteří prováděli dokumentační a organizační práce již dříve, 8 jak při vlastních terénních odkryvech, tak i v rámci postexkavačního zpraco­ vání. Jde jmenovitě o L. Davídka, E. Hepnera, M. Nešporovou, A. Šika, J. Špač­ ka, L. Švestkovou ad. Zvláštní uznání patří především P. Cápovi, který svými hlubokými odbornými znalostmi o Pohansku podstatným způsobem napo­ mohl k realizaci celé práce. Nelze opomenout ani odborníky z jiných oborů, kteří se zpracování nálezů účastnili v rámci interdisciplinární spolupráce. Dí­ ky patří E. Drozdové, H. Gilíkové, L. Horáčkové, Z. Kratochvílovi, V. Páralovi, A. Přichystalovi, G. Sacherové. Využití moderních technologií při zpracování archeologického výzkumu v Lesní školce bylo umožněno i speciální akade­ mickou licenční politikou firmy Intergraph Corporation. Konečná fáze publi­ kování digitálních dat s pomocí technologie GAP byla realizována ve firmě VARS Brno a.s., za což si zaslouží uznání především vedoucí podpory A. Dvo­ řák a ředitel firmy T. Miniberger. Zvláštní dík patří prof. Z. Měřínskému, vedoucímu Ústavu archeologie a muzeologie FF MU, který vzniku publikace napomáhal jak odborně, tak i organizačně. Práce mohla být publikována díky grantovému projektu Grantové agen­ tury CR S názvem Ekonomicko-sociální struktura raně středověkého centra a jeho zázemí (reg. č. 404/99/D069, řešitel: Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.) a vý­ zkumnému záměru Masarykovy univerzity v Brně s názvem Centrum archeo­ logických výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku (reg. č. MSM 142100001, hlavní řešitel: prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc). Práci věnuji památce Bořivoje Dostála, významného českého archeologa a vedoucího výzkumů v Lesní školce na Pohansku u Břeclavi. V Brně dne 12.4.2002 Jiří Macháček 9